Smazaný obsah Přidaný obsah
Řádek 309:
Prezidentské výjimky se staly konfliktním tématem mezi historiky. Wardův detailní archivní výzkum došel k tomu, že „Počet Židů, které měl Tiso „zachránit“ svými výjimkami by neměl být kontroverzní, důkazy jsou jednoznačné a nesporné.“<ref>Ward 2002, s. 590.</ref> Nicméně například M. Ďurica v roce 1989 odhadl počet Židů chráněných prezidentskými výjimkami na 40 000, tedy na čtyřicetinásobek Kamencova<ref>Kamenec 1998, s. 98.</ref> a Wardova odhadu.<ref>{{Citace monografie | příjmení = Ďurica | jméno = Milan Stanislao | odkaz na autora = | titul = Slovak Involvement in the Tragedy of the European Jews | vydavatel = Piovan Editore| místo = Abano Terme | rok = 1989 | počet stran = 49 | kapitola = | strany = 12 | isbn = | jazyk = anglický}}</ref> V pozdější publikaci svých Dejin Ďurica ale tvrdí, že všechny existující výjimky ochránily na Slovensku celkem 35 000 lidí, aniž by hovořil už přímo o prezidentových výjimkách.<ref>Ďurica 2003, s. 436.</ref>
 
Na podzim 1942 se transporty na nějakou dobu zastavily.<ref>Kamenec, 1991, str. 233</ref> Do posledních transportů zařadili i lidi s prezidentskými výjimkyvýjimkami.<ref>Jelínek 2000, s. 140</ref> Tiso pak jednal několikrát s SS-Oberführerem [[Edmund Veesenmayer|Veesenmayerem]] o obnovení transportů, souhlasil se soustředěním těch Židů, kteří byli ještě v pracovním procesu a ubezpečil Veesenmayera, že se osobně zasadí o to, aby se tak stalo do dubna 1944.<ref>Mlynárik 2005, s. 243, přetištěno v Cs magazínu v dubnu 2006 (část 11) [http://www.cs-magazin.com/index.php?a=a2006041052 dostupné online]</ref><ref>Tönsmeyer 2003, str. 153</ref><ref>Kamanec 1991, str. 235–236</ref> Deportace se však obnovily až po Slovenském národném povstání a následném obsazení Slovenska Němci, kteří žádné prezidentské ani jiné výjimky neuznávali.<ref>Mlynárik 2005, s. 280, přetištěno v Cs magazínu v květnu 2006 (část 13) [http://www.cs-magazin.com/index.php?a=a2006051068 dostupné online]</ref>
 
===== Tiso a Vatikán, 1939–1945 =====