Quintus Curtius Rufus: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
m One picture in higher resolution
Řádek 4:
 
Již v [[Helénismus|helénistické době]] byla postava velkého vojevůdce Alexandra Makedonského předmětem řady literárních děl historického i zábavného charakteru. Jeho bájemi a legendami opředené dobrodružství dávali vzniknout fantastickým románům, ve kterých se objevovaly magické bytosti a realita se mísila s [[Mýtus|mýtem]]. S průnikem řecké vzdělanosti a literatury do [[Řím]]a v 2. století př. n. l. si románový Alexander podmanil i Římany. Alexandrova herioická osobnost získala na popularitě obzvláště během císařství, kdy se mnozí z římských císařů stylizovali do role tohoto starověkého vojevůdce. Řecké zábavné romány o Alexandrovým činech nepřestávali být čteny a oblibu získalo i jejich nové, latinské zpracování - jedno z nich vytvořil právě Curtius Rufus.
[[Soubor:Battle_of_IssusNapoli BW 2013-05-16 16-25-06 1 DxO.jpg|thumb|500px|Freska Alexandra Velikého během [[Bitva u Issu|bitvy u Issey]] z [[Pompeje|Pompejí]]]]
''Historiae Alexandri Magni'' se skládala z 10 knih. Z nich první dvě se ztratily a v ostatních chybí některé části. Curtius Rufus použil jako zdroje pro své dílo jednak historické práce (sám uvádí Řeky [[Kleitarchos|Kleitarcha]] a [[Timagenes z Alexandrie|Timagena]]), jednak díla spadající do zábavné literatury. ''Historiae'' se přiklánějí spíše k druhé kategorii - jsou psány poutavým, pestrým stylem, ale objevují se v nich nedostatky v [[chronológia|chronologii]], [[Geografie|geografii]], [[Etnologie|etnografii]] i vojenství. Na některých místech si Curtius Rufus výslovně protiřečí, což jen dokazuje, že jeho záměrem bylo čtenáře ne poučit ale pobavit.