Bitva u Milvijského mostu: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
m přidána Kategorie:Bitvy 4. století za použití HotCat
m wikify, extrahovaní části Milvijský most
Řádek 1:
{{Wikifikovat}}
 
{{Infobox - válka
| Střetnutí = '''Bitva u Milvijského mostu '''
Řádek 21 ⟶ 19:
'''Bitva u Milvijského mostu''' přes [[Tibera|Tiberu]] na severu [[Řím]]a mezi [[římská říše|římskými]] [[císař]]i [[Konstantin I. Veliký|Konstantinem I.]] a [[Maxentius|Maxentiem]] se odehrála [[28. říjen|28. října]] [[312]]. Vítězný Konstantin díky ní ukončil spoluvládcovský systém [[tetrarchie]] a stal se jediným císařem [[Římská říše|Římské říše]].
 
Podle [[křesťanství|křesťanské]] [[legenda|legendy]] měl Konstantin v předvečer bitvy vidění, v němž spatřil [[kříž]] a nápis „[[In hoc signo vinces]]“ (''V tomto znamení zvítězíš)''; [[Eusebios z Kaisareie]] uvádí řecky ''Eν τούτω νίκα – En toúto níka'', ''V tomto zvítěz''). Vítězství tak bylo připsáno [[Kristus|Kristu]], a Konstantin proto radikálně změnil náboženskou politiku říše ve prospěch dosud pronásledovaného [[křesťanství]].
 
== Pozadí bitvy ==
Začátkem 4. století se v Římské říši začal rozpadat systém tetrarchie, který zavedl císař [[Dioklecián]]. Spočíval v tom, že říši vládli dva augustové a dva caesarové. Augustové byli hlavní vládci a oba měli vládnout jedné polovině říše. Caesarové měli být nástupci. S odchodem Diokleciána se ale systém rozpadl a všichni vyšší představitelé říše začali bojovat o moc. Smrtí císaře [[Galerius|Galeria]] v roce 311 vznikla tato situace: Konstantin vládl [[Galie|Galii]], Maxentius vládl Itálii, [[Licinius]] [[Illyrie|Illyrii]] a celému východu [[Maximinus Daia]]. Maxentius byl velmi neoblíbený a poněkud paranoidní. Podezříval Konstantina, že ho chce připravit o trůn. Proto se chtěl s armádou přeplavit do Galie, aby Konstantina odstranil. Konstantin byl ale dobrý stratég a věděl, že by měl zaútočit jako první. Rychle zorganizoval armádu a zaútočil na Itálii. Polovina jeho armády byla zaneprázdněna v Británii, takže měl k dispozici asi 40-50 tisíc mužů. Maxentius vytáhl proti Konstantinovi s cca 190 000 vojáků, z nichž polovinu nechal poblíž dnešních Benátek, protože se obával vpádu Licinia z Illyrie. Maxentiovi prorokovala věštba „překročíš-li Tiberu, zahyne nepřítel Říma“. Protože za
 
Protože za nepřítele Říma považoval Konstantina, rozhodl se k bitvě. Zvolil místo u [[Milvijský most|Milvijského mostu]], vedle nějž nechal postavit ještě jeden malý, pontonový. K bitvě se sešikoval u vesnice [[Saxa Rubra]] 14 km od mostu. Těsně před bitvou se ale stala velmi záhadná věc. Konstantin, který vyznával staré [[Pohané|pohanské]] náboženství, měl večer před bitvou vidění. Při západu slunce spatřil na obloze planoucí kříž s písmeny XP překříženými přes sebe a pod nimi nápis „en toúto nika“, což v překladu znamená „V tomto znamení zvítězíš“. Proto ho nechal vyrýt na štíty svých bojovníků. Po vítězné bitvě vešel tento znak do dějin jako [[labarum]] a stal se standartou všech římských císařů.
 
== Bitva ==
O samotné bitvě toho moc známo není, ale nejspíše se Konstantinově [[galská jízda|galské jízdě]] a [[legionář|legionářům]] vycvičeným bojem s [[Germáni|Germány]] podařilo rozvrátit řady Maxentia. Když Maxentius viděl, že prohrává, rozhodl se ustoupit za vysoké hradby Říma. Na cestě ale musel znovu překročit Milvijský most. Ten, ačkoli byl posílen pontonovým mostem , nedokázal kapacitně unést celou armádu, a tak v zadních řadách propukl zmatek. K tomu se navíc zřítil most pontonový. Maxentiovi muži se pokoušeli zachránit přebroděním řeky, ta ale byla moc hluboká, vojáci v těžké zbroji nemohli plavat a byli nemilosrdně strháváni pod hladinu. Při pokusu přejít řeku pak zemřel i sám Maxentius. Většina jeho vojáků nestačila překonat řeku a byla dílem pobita a dílem zajata.
 
== Důsledky ==
Po bitvě Konstantin vstoupil do Říma, kde jako trofej ukazoval Maxentiovu hlavu. Lid ho vítal jako osvoboditele. Hlavní sídlo přenesl Konstantin do nově vybudované [[Konstantinopol|Konstantinopole]]. V bitvě také naposledy vystupovala [[pretoriánská garda]], která bojovala na Maxentiově straně. Konstantin ji hned po obsazení Říma rozpustil.
 
== Milvijský most ==
{{RozdělitČásti|Milvijský most}}
 
[[Soubor:Ponte Milvio-side view-antmoose.jpg|thumb|[[Milvijský most]] v roce 2005]]
Není známo kým byl postaven, ale ví se, že byl na začátku [[dřevo|dřevěný]]. První bitva se u něj odehrála mezi římským vojevůdcem [[Titus Livius|Titem Liviem]] a kartaginským generálem [[Hasdrubal Barkas|Hasdrubalem]] v roce [[207 př. n. l.]] Roku [[109 př. n. l.]] byl most přestavěn na [[Stavební kámen|kamenný]] a stal se součástí [[Via Flaminia]]. Další střet se odehrál v roce [[78 př. n. l.]] mezi [[Quintus Lutatius Catulus|Quintem Lutatiem Catulem]] a [[Marcus Aemilius Lepidus (konzul 78 př. n. l.)|Marcem Aemiliem Lepidem]], v němž zvítězil Catalus. Následovala zmiňovaná bitva mezi Konstantinem a Maxentiem. V roce [[538]] byl Milvijský most místem další bitvy, když se [[Belisar]] pokoušel připojit [[Ostrogóti|Ostrogóty]] k [[Justinián I.|Justiniánově]] [[Byzantská říše|Byzantské říši]]. Poslední významnější událostí na tomto místě bylo střetnutt mezi rodem [[Orsini|Orsiniů]] a [[Colloni|Collonů]] v roce [[1335]].
 
Most byl poté rekonstruován. Významné opravy se uskutečnily v roce 1432 u příležitosti korunovační cesty císaře Zikmunda Lucemburského do Říma. Naposledy byl vážně poškozen [[Giuseppe Garibaldi|Giuseppem Garibaldim]] roku [[1849]], když se pokoušel zpomalit vstup francouzské armády do Říma. Obnoven byl roku [[1870]]. Přes četné opravy je dodnes zachována značná část původní antické stavby. Až do roku [[1956]] přes něj proudila [[automobil]]ová doprava, poté byl prohlášen za kulturní památku. Dnes se jmenuje Ponte Milvio, před nedávnou dobou Ponte Molle. V době antiky nesl jméno Pons Mulvius. Zajímavostí je, že jedna ze dvou soch zdobících vstup na most je socha svatého [[Jan Nepomucký|Jana Nepomuckého]].
 
== Externí odkazy ==