Bitva u Milvijského mostu: Porovnání verzí

Podle [[křesťanství|křesťanské]] [[legenda|legendy]] měl Konstantin v předvečer bitvy vidění, v němž spatřil [[kříž]] a nápis „[[In hoc signo vinces]]“ (''V tomto znamení zvítězíš)''; [[Eusebios z Kaisareie]] uvádí řecky ''Eν τούτω νίκα – En toúto níka'', ''V tomto zvítěz''). Vítězství tak bylo připsáno [[Kristus|Kristu]], a Konstantin proto radikálně změnil náboženskou politiku říše ve prospěch dosud pronásledovaného [[křesťanství]].

Začátkem 4. století se v Římské říši začal rozpadat systém tetrarchie, který zavedl císař [[Dioklecián]]. Spočíval v tom, že říši vládli dva augustové a dva caesarové. Augustové byli hlavní vládci a oba měli vládnout jedné polovině říše. Caesarové měli být nástupci. S odchodem Diokleciána se ale systém rozpadl a všichni vyšší představitelé říše začali bojovat o moc. Smrtí císaře [[Galerius|Galeria]] v roce 311 vznikla tato situace: Konstantin vládl [[Galie|Galii]], Maxentius vládl Itálii, [[Licinius]] [[Illyrie|Illyrii]] a celému východu [[Maximinus Daia]]. Maxentius byl velmi neoblíbený a poněkud paranoidní. Podezříval Konstantina, že ho chce připravit o trůn. Proto se chtěl s armádou přeplavit do Galie, aby Konstantina odstranil. Konstantin byl ale dobrý stratég a věděl, že by měl zaútočit jako první. Rychle zorganizoval armádu a zaútočil na Itálii. Polovina jeho armády byla zaneprázdněna v Británii, takže měl k dispozici asi 40-50 tisíc mužů. Maxentius vytáhl proti Konstantinovi s cca 190 000 vojáků, z nichž polovinu nechal poblíž dnešních Benátek, protože se obával vpádu Licinia z Illyrie. Maxentiovi prorokovala věštba „překročíš-li Tiberu, zahyne nepřítel Říma“. Protože za

Protože za nepřítele Říma považoval Konstantina, rozhodl se k bitvě. Zvolil místo u [[Milvijský most|Milvijského mostu]], vedle nějž nechal postavit ještě jeden malý, pontonový. K bitvě se sešikoval u vesnice [[Saxa Rubra]] 14 km od mostu. Těsně před bitvou se ale stala velmi záhadná věc. Konstantin, který vyznával staré [[Pohané|pohanské]] náboženství, měl večer před bitvou vidění. Při západu slunce spatřil na obloze planoucí kříž s písmeny XP překříženými přes sebe a pod nimi nápis „en toúto nika“, což v překladu znamená „V tomto znamení zvítězíš“. Proto ho nechal vyrýt na štíty svých bojovníků. Po vítězné bitvě vešel tento znak do dějin jako [[labarum]] a stal se standartou všech římských císařů.

O samotné bitvě toho moc známo není, ale nejspíše se Konstantinově [[galská jízda|galské jízdě]] a [[legionář|legionářům]] vycvičeným bojem s [[Germáni|Germány]] podařilo rozvrátit řady Maxentia. Když Maxentius viděl, že prohrává, rozhodl se ustoupit za vysoké hradby Říma. Na cestě ale musel znovu překročit Milvijský most. Ten, ačkoli byl posílen pontonovým mostem , nedokázal kapacitně unést celou armádu, a tak v zadních řadách propukl zmatek. K tomu se navíc zřítil most pontonový. Maxentiovi muži se pokoušeli zachránit přebroděním řeky, ta ale byla moc hluboká, vojáci v těžké zbroji nemohli plavat a byli nemilosrdně strháváni pod hladinu. Při pokusu přejít řeku pak zemřel i sám Maxentius. Většina jeho vojáků nestačila překonat řeku a byla dílem pobita a dílem zajata.