Verze z 17. 2. 2015, 11:57 editovat Protestant (diskuse \| příspěvky) Prověření uživatelé 35 929 editací Přidáno: Kolektiv autorů. Epagógé a epistémé. Rezek, 2004. 160 S. ISBN 8086027201. značka: editace z Vizuálního editoru ← Přejít na předchozí porovnání		Verze z 23. 3. 2015, 18:31 editovat zrušit editaci Eleiodromos (diskuse \| příspěvky) Prověření uživatelé 7 189 editací kor. Přejít na další porovnání →
Řádek 3: V klasické řecké [[filosofie\|filosofii]] počínaje [[Parmenidés\|Parmenidem]] stojí ''epistémé'' v protikladu k pojmu ''doxa'' (δόξα mínění). Pro [[Platón]]a je ''epistémé'' pravé a spolehlivé vědění, jehož předmětem je bytí, které je stálé a nepomíjivé ([[svět idejí]]). Prostředkem k pravému vědění je [[rozum]], zatímco [[Smysl (biologie)\|smysly]] jsou prostředkem poznání světa pomíjivého ''doxa''. Svět ''doxa'' je svět mínění; týká se skutečných věcí, ale pravdivost těchto věcí je ve světě jiném (''epistémé''). Francouzský myslitel [[Michel Foucault]] užívá pojmu ''~~epistémé~~épistémè'' k označení typu myšlení a poznávání, myšlenkového [[diskurz]]u, který charakterizuje určitou dějinnou epochu. Epistémé je jakési "myšlenkové nevědomí" dané doby, takže ovšem určuje podobu i hranice jejího myšlení. Epistémé znamená určitý rastrovací princip, který umožňuje řád věcí, s nimiž jsme ve styku. Epistéme jako určitý výkladový kulturní kód tak tvoří apriorní strukturu, která funguje jako lidskému poznání vzdálený regulativní princip.<ref>Bystřický J.: Texty k postmoderně I., Praha 2001</ref> Foucault v knize "Archeologie vědění" rozlišuje tři hlavní epistémé: [[renesance (historická epocha)\|renesance]], [[osvícenství]] a [[romantismus]]. == Odkazy ==

Epistémé: Porovnání verzí