| popisek = Celkový pohled
| využití =
| poloha = Ostrožna nad [[Hadovka (potok)|Hadovkou]]
| obec = [[Konstantinovy Lázně]]
| země = Česká republika
| zeměpisná délka = 13.016183
| loc-map = {{LocMap | Česko | label = Gutštejn | position = right | lat = 49.851757 | lon = 13.016183 | float = center | relief = 1 | caption =}}
| stavitel = [[Páni z Gutštejna|Páni z Gutštejna]]
| další majitelé =
| současný majitel =
| sloh = [[Gotická architektura|gotický]]
| architekt =
| výstavba = okolo roku [[1300]]
| přestavba =
| zánik = 2. polovina 16. století
}}
'''Gutštejn''' je zřícenina hradu jihovýchodně od [[Konstantinovy Lázně|Konstantinových Lázní]] v [[okres Tachov|okrese Tachov]]. Stojí v lesnaté a kopcovité krajině na ostrožně nad potokem [[Hadovka (potok)|Hadovka]] v nadmořské výšce 425 m n. m. Od roku [[1958]] je chráněn jako [[Kulturní památka České republiky|kulturní památka ČR]].<ref>{{MonumNet|název=Hrad Gutštejn|ID=128873|datum=2015-01-10}}</ref>
== Historie ==
První písemná zmínka o hradu a jeho vlastníku je z roku [[1319]], kdy [[klášter Teplá|tepelský]] opat pronajal [[Jetřich I. z Gutštejna|Jetřichovi I. z Gutštejna]] a jeho synu Sezemovi tři vesnice. Roku [[1369]] víme již o třech bratrech, Janovi, Jetřichovi II. a [[Půta z Gutštejna|Půtovi z Gutštejna]]. Zakladatel rodu Jetřich II. zemřel v roce [[1417]]. Jeho syn Burian sídlil na [[Rabštejn nad Střelou|Rabštejně]] a [[Nečtiny|Nečtinách]], Jan na [[Dolní Bělá|Bělé]], oba později na hradě Gutštejn. Roku [[1422]] oblehl hrad [[Jan Žižka]] s Pražany a hrad dobyl. Oba bratři se o majetek rozdělili, přičemž Gutštejn připadl Janovi, který byl ženatý s dcerou [[Přibík z Klenu|Přibíka z Klenové]]. Jako přívrženec císaře [[Zikmund Lucemburský|Zikmunda]] získal za svou pomoc řadu vesnic z majetku klášterů v [[Klášter Chotěšov|Chotěšově]], [[Klášter Pivoň|Pivoni]] a [[Klášter Plasy|Plasích]].
[[Soubor:Gutštejn.jpeg|vlevo|náhled|Rekonstrukce podoby hradu (olej na plátně, 110 × x81110×81 cm, L. Herc]]
Po jeho smrti v roce [[1453]] získal hrad jeho bratr Burian. Ten mezitím velmi zbohatl, patřila mu Bělá, [[Rabštejn nad Střelou|Rabštejn nad Střelou]], Nečtiny, [[Tachov]] a [[Komberk]] byl i krajským [[Krajský hejtman|hejtmanem]] na Žatecku a Plzeňsku a spravoval chotěšovský klášter. Přestože byl katolík, po roce [[1448]] se přidal na stranu [[Jiří z Poděbrad|Jiřího z Poděbrad]]. V roce [[1450]] se mu podařilo u [[Stříbro (okres Tachov)|Stříbra]] zajmout posla s dopisem usvědčujícím [[Oldřich II. z Rožmberka|Oldřicha II. z Rožmberka]] z organizování [[intervence]] cizích vojsk do Čech, a umožnil tak králi politickou izolaci jeho protivníka.
Jeho syn Burian zvaný „Bohatý“ získal další statky v Čechách a [[Bavorsko|Bavorsku]], roku [[1465]] se přidal k jednotě zelenohorské a vedl jednání s císařem [[Fridrich III. Habsburský|Fridrichem III.]], který katolickým pánům udělil mincovní právo v [[Plzeň|Plzni]]. Pak krátce podporoval uherského krále [[Matyáš Korvín|Matyáše]], ale po nástupu [[Vladislav Jagelonský|Vladislava II. Jagelonského]] na český trůn se přidal na jeho stranu. Již roku [[1472]] se stal vrchním komorníkem království a roku [[1477]] vedl Vladislavovo vojsko, kterému se nepodařilo dobýt Plzeň obsazenou Matyášovým vojskem. Roku [[1485]] se stal nejvyšším [[kancléř]]em a nadále se bezohledně obohacoval. Zanechal po sobě pět synů Buriana, Jana, Jetřicha, Volfa, Kryštofa a Jindřicha.
Není známo, kdo z bratrů vlastnil Gutštejn. Postupně však zemřeli a zůstal jen Volf, ten ale sídlil v [[Chyše|Chyši]]. Když roku [[1545]] Volf zemřel, zdědil hrad jeho syn Viktorin; ten ho roku [[1549]] prodal majiteli Bezdružic [[Hanuš Elpognar|Hanušovi Elpognarovi]] z Dolního Šenfeldu. Pro potřeby mocného rodu Gutštejn už nevyhovoval a tak bylo v 16. století středisko panství přeneseno do Bezdružic a hrad byl opuštěn.
Rod [[Páni z Gutštejna|Gutštejnů]] vymřel roku [[1747]].
== Reference ==
| jméno = August
| odkaz na autora = August Sedláček
| titul = Hrady, zámky a tvrze Království českého: Plzeňsko a Loketsko
| vydavatel = Jiří Čížek – ViGo agency
| místo = Praha
|