Otevřít hlavní menu

Změny

Přidány 4 bajty ,  před 4 lety
m
bez shrnutí editace
Vědecký název ''Crocodylus niloticus'' dal zvířeti roku 1768 [[Rakousko|rakouský]] přírodovědec Josph Nicolaus Laurenti, toto pojmenování však má [[Starověk|antické]] kořeny. Slovo krokodýl pochází z [[řečtina|řečtiny]] a poprvé je doloženo v díle [[Hérodotos|Hérodota]]. Doslova znamená "dlážděný červ", což má odkazovat na tvrdé hřbetní destičky. Už starověcí autoři jako [[Diodóros Sicilský]] používali označení ''crocodylus niloticus'', tedy doslova nilský dlážděný červ. Podle pozdně antických ''Etymologií'' [[Isidor ze Sevilly|Isidora ze Sevilly]] je slovo ''crocodylus'' odvozeno od květiny [[Šafrán|krokusu]], protože krokodýli mají stejně žluté břicho jako šafrán, získávaný z krokusu. Tento výklad však není obecně přijímán.
 
Afričtí domorodci nazývají krokdoýlakrokodýla nilského mnoha názvy. V Súdánu je krokodýl znám pod [[Arabština|arabským]] názvem ''timsah'', v západní Africe ho [[Hausové]] nazývají ''kada'' a [[Jorubové]] ''öni'', ve východní Africe je znám pod [[Svahilština|svahilským]] názvem ''mamba'', v [[Burundi]] je nazýván ''ingona'', v [[Demokratická republika Kongo|Kongu]] ho mluvčí jazyka [[lingala]] nazývají ''nkóli'', v jižní Africe ho [[Zuluové]], [[Khosové]], [[Tswanové]] či [[Vendové]] nazývají ''ngwena'' či ''kwena'' a [[Malgaši]] na [[Madagaskar]]u mu dali jméno ''voay''.
 
== Popis ==
Jako všechny druhy [[Krokodýli|krokodýlů]] má krokodýl nilský kůži pokrytou hranatými [[Šupina|šupinami]], které se vzájemně nepřekrývají. Ty jsou na hřbetě a ocase podloženy kostními štítky ([[osteoderm]]y), zatímco na hlavě je kůže pevně přirostlá k [[Lebka|lebce]]. V zadní části hřbetu a na ocase tvoří šupiny dvojitý hřeben, který asi ve dvou třetinách délky ocasu splývá do jediného, vyššího hřebenu. Vzhledem k tomu, že pod kůží na břiše nemá vyvinuty [[osteoderm]]y (tvrdé kostěné štíty), jeho kůže se hodí pro komerční využití. Z toho důvodu je hojně loven a rovněž chován na farmách.
 
Zbarvení je olivově zelené, šedé až modrozelené, často s tmavými skvrnami a proužky, především na bocích. Břicho je žlutavé, světle zelené nebo špinavě bílé. Končetiny jsou silné, přední mají pět prstů, zadní mají prsty jen čtyři, spojené malou [[Plovací blána|plovací blánou]]. Hlava krokodýla nilského je dlouhá a poměrně široká, na konci poněkud zúžená. Počet zubů kolísá mezi 64-68, čtvrtý orní zub vyčnívá, jako u všech [[krokodýlovití|krokodýlovitých]], ze zevřenézavřené tlamy. Zuby jsou kuželovité a neumožňují žvýkání. Zuby jsou zasazeny do jamek v čelistech (thekodontní typ chrupu) a během života se poměrně často vyměňují. Velcí, staří krokodýlové během života prodělali výměnu zubů nejméně čtyřicetkrát.
 
== Způsob života ==
Krokodýl nilský žije obvykle samotářsky, i když na vhodných stanovišíchstanovištích dosahjedosahuje jeho populace značné hustoty. Samci jsou teritoriální a zejména v období páření neváhají napadat jiné krokodýly. Přes den se krokodýli nejčastěji sluní na břehu, odkud při vyrušení prchají do vody. Nejaktivnější jsou za soumraku, kdy také zpravidla loví. Přestože krokodýl na souši působí neohrabaně, při útěku nebo útoku na kořist dokáže vyvinout značnou rychlost. Ve vodě krokodýl nilský plave horizontálním vlněním dlouhého ocasu. Při útoku na kořist se krokodýl dokáže prudce vymrštit z vody do výšky 1-2 m.
K odpočinku si krokodýli nilští vyhrabávají pod břehem prostorné nory, které mohou měřit až 10 m. Zde přečkávají i dlouhotrvající sucha nebo období nedostatku potravy, často i více zvířat pohromadě.
 
Ke v vzájemné komunikaci využívají krokodýlové širokou škálu optických, akustických a pachových signálů. Podčelistní pachové žlázy se uplatňují zejména v době páření. Na rozdíl od většiny plazů mají krokodýlové nilští poměrně široký hlasový repertoár. Samci v období páření hlasitě řvou, mláďata při líhnutí komunikují s rodiči zvláštním kvákáním, které se podobípodobá kácháníkváchání kachny. Při ohrožení mláďata přivolávají matku kvákáním a pištěním.
 
Mezi krokodýlem nilským a některými ptáky, zejména [[kulík nilský|kulíkem nilským]] (''Pluvianus aegyptius'') a [[čejka ostruhatá|čejkou ostruhatou]] (''Vanellus spinosus'') esistujíexistují [[Komenzálismus|komenzální vztahy]], podobně jako mezi velkými africkými savců a [[Klubák červenozobý|klubáky]] či [[Volavka rusohlavá|volavkou rusohlavou]]. Ptáci se pohybují mezi krokodýly, slunícími se na břehu, odstraňují jim parazity i zbytky potravy, uvázlé mezi zuby. Mohou krokodýly rovněž varovat před nebezpečím.
 
== Rozšíření ==
Krokodýl nilský se ve [[starověk]]u vyskytoval v celé Africe, na [[Madagaskar]]u a na [[Blízký východ|Blízkém východě]], např. v řece [[Jordán]]. V Egyptě a v asijské části svého areálu však byl v průběhu [[19. století]] vyhuben. V současosnésoučasné době se vyskytuje v Africe jižně od Sahary, od [[Mali]], [[Senegal]]u a [[Súdán]]u až po [[Kapsko]]. Na Madagaskaru je poměrně vzácný, v Izraeli byl reintrodukován koncem 20. století. Je vázán na vodní plochy, především [[řeka|řeky]] a [[jezero|jezera]], k životu mu ale stačí i rozsáhlejší bažina. Izolovaná populace žije dokonce i saharských [[Oáza|oázách]] pohoří [[Tassili|Tassíli]]. Zdejší krokodýli dosahují délky jen do 2 m a jejich populace je ohrožena vyhubením. Na Madagaskaru žije i jeskynních řekách (např. [[rezervace]] Ankarana) a nevyhýbá se ani [[Brakická voda|brakické vodě]].
 
== Potrava ==
Krokodýl nilský je výlučně masožravý. Skladba potravy se mění v závislosti na věku a velikosti krokodýla. Mláďata do délky 1 m se zdržují při břehu, kde loví především hmyz (přes 60% potravy), dále žáby, korýše, pavouky či malé rybky. Starší zvířata v délce 1-3 m se živí téměř výhradně rybami, jen malá část potravy připadá na korýše, měkkýše, žáby, vodní hmyz a drobné savce či plazy. Dospělá zvířata dorůstající 4-6 m loví velké ryby (zvláště sumce, [[Okoun nilský|okouna nilského]], bahníky), želvy a jiné plazy, vodní ptáky, ale také savce, až do velikosti [[Žirafa|žirafy]], [[Buvol africký|buvola]] či [[Slon africký|slůněte]]. Častější kořistí jsou však [[Pakůň žíhaný|pakoně,]] [[Prase bradavičnaté|prasata bradavičnatá]], [[Voduška velká|vodušky]], [[Sitatunga|sitatungy]] či jiné antilopy.
 
Kořist krokodýl obvykle uchopí za přední končetinu nebo za čenich, stáhne pod hladinu a utopí. PorotožeProtože krokodýli nemohou žvýkat, trhají kořist nejčasějinejčastěji tak, že se pevně zakousnou a pak otáčením kolem své osy vytrhnou kus masa. Konzumují také [[Mršina|mršiny]], naproti tomu [[kanibalismus]] je pouze výjimečný. Krokodýl má v čelistech nmimořádnýmimořádný stisk, dosahující síly až 13 [[Newton|kN]].
 
== Rozmnožování ==
V období páření krokodýli vydávají bučivé zvuky, zesiluje také jejich pach. v obou případech se jedná o prostředky komunikace mezipohlavímimezi pohlavími. Po páření, které probíhá ve vodě, si samice na břehu vyhraběvyhrabe jámu, hlubokou asi 50-80 cm. Do ní naklade 20 až 80 [[vejce|vajec]], která zahrabe. Počet vajec závisí na velikosti a kondici samice. Vejce mají ovální tvar a měří asi 8 x 6 cm. Po nakladení jámu s vejci samice zahrabává. Pohlaví mláďat není dáno [[Genetika|geneticky]], ale závisí na teplotě, při níž se vejce inkubují (podobně jako u mnoha druhů [[Želvy|želv]] a některých [[Ještěři|ještěrů]]). Při teplotýchteplotách nižíchnižších než 29 stupňů Celsia se líhnou samičky, při teplotě kolem 30 stupňů je poměr pohlaví vyrovnaný, při vyšších teplotách převažují samci. Inkubace zpravidla trvá 85-95 dnů. Po celou dobu inkubace samice snůšku obvykle hlídá před [[predátor]]y, přesto mnoho vajec padne za oběť dravým ptákům, [[Marabu africký|čápům marabu]], [[Varanovití|varanům nilským]], [[Hyeny|hyenám]], [[Promyka ichneumon|promykám]] či [[pavián]]ům. Po vylíhnutí mláďata přivolávají matku kvákavými zvuky. Samice mláďatům pomáhá vyhrabat se z jámy a často je v tlamě odnáší do vody, kde je nějakou dobu (1-5 měsíců) hlídá. U příbuzných druhů bylo pozorováno, jak v obodbíobdobí sucha samice převádí mláďata z vysychajícíchovysychajícího jezírka do řeky.
 
== Krokodýli a člověk ==
[[Starověký Egypt|Staří Egypťané]] uctívliuctívali boha řeky [[Nil]]u jménem [[Sobek]], jenž byl zobrazován s hlavou krokodýla. V jeho chrámech byli chováni krokodýli, které věřící krmili. Uhynulé krokodýly Egypťané také [[Mumifikace|balzamovali]]. Krokodýlí kult ale nebyl rozšířen v celém Egyptě a místy, zvláště v [[Horní Egypt|Horním Egyptě]], byli krokodýli naopak loveni a pojídání. V [[Římská říše|římské době]] byl krokodýl symbolem Egypta a jeho obraz se objevoval i na mincích. Římané krokodýly zneužívali při [[Gladiátorské zápasy|hrách v cirku]]. Zde byli krokodýli zabíjeni, štváni proti jiným zvířatům nebo jim byli předhazováni odsouzenci.
 
Ve [[středověk]]ých [[Bestiář|bestiářích]] či [[Mandevillův cestopis|Mandevillově cestopise]] se tradovalo mnoho představ o krokodýlech, kteří zabíjejí lidi a před jejich pozřením roní pokrytecké slzy, podle jiných legend žere krokodýl pouze muslimy a pohany, zatímco křesťanů si nevšímá.
 
V Africe a na Madagaskaru mnohé kmeny pokládají krokodýly za své předky, nebo věří, že se zemřelí lidé proměňují v krokodýly. Krokodýlí kult je dosud rozšířen např. mezi [[Šilúkové|Šilúky]] v [[Jižní Súdán|Jižním Súdánu]], u etnika Dan v [[Pobřeží slonoviny]] nebo u Mossiú v [[Burkina Faso|Burkině Faso]]. Někde, zváštězvláště na [[Madagaskar]]u nebo v [[Velká příkopová propadlina|oblasti Velkých jezer]] (království [[Buganda]] a [[Buňoro]]) byli krokodýovékrokodýlové používáni k [[Ordál|ordálům]], při nichž měl obviněný proplavat mezi krokodýly. Po celé Africe jsou rozšířeny představy o čarodějích, kteří se mohou [[Lykantropie (nadpřirozeno)|lykantropicky]] proměňovat v krokodýly nebo je alespoň ovládat. V oblasti Pobřeží slonoviny, Libérie a [[Niger (řeka)|delty Nigeru]] existovaly [[Tajná společnost|tajné společnosti]] krokodýlích lidí, kteířkteří nosili krokodýlí masky a provozovali obřady, včetně rituálních vražd a kanibalismu (obdoba známějších společností [[Levhartí lidé|Levhartích lidí]]).
 
K lovu krokodýlů slouží v Africe především udice s velkým [[Háček (rybaření)|dvojhákem]], případně harpuna, loví se rovněž [[odstřel]]em, především v noci, za pomoci [[reflektor]]u, kterým lovci krokodýly oslní. Dost rozšířené jsou i krokodýlí farmy, které se objevují v poslednídoběposlední době i v Evropě. V [[Česko|České republice]] jsou zastoupeny [[Krokodýlí farma Velký Karlov|kontroverzním podnikem ve Velkém Karlově]] na Znojemsku. Využívá se kůže, především z břišních partií, ale také maso, přestože není příliš chutné. Afričtí domorodci využívají pachové žlázy, tuk i orgány krokodlýmůkrokodýlů k magickým, medicínským nebo kosmetickým účelům. Vzhledem k velkým rozměrům a relativně rychlému růstu se krokodýl nilský nehodí pro chov v bytových podmínkách. Rovněž v ZOO se s ním setkáváme poměrně zřídka, v České republice je chová jen [[krokodýlí ZOO Protivín]].
 
== Literatura ==