Vrása: Porovnání verzí

Vrásy mohou mít různou velikost od několika centimetrů až do obrovských několikakilometrových rozměrů (megaantiklinála, megasynklinála, velevrása). Přímo v terénu je ale nemožné vždy pozorovat celé vrásy, většinou je možné na [[odkryv]]ech sledovat jen příčný profil, případně pozorovat jen některé prvky, které vystupují přes sedimenty na povrch. V příčném profilu je možno pozorovat dvě základní části vrásy, které určují její tvar, nahoru vyklenutou [[antiklinála|'''A'''ntiklinálu]] a dolů prohnutou [[synklinála|'''S'''ynklinálu]]. Podle [[stratigrafie|stratigrafického]] vývoje zvrásněných vrstev je antiklinálou taká vyklenutá vrása, která má ve svém jádru starší vrstvy, synklinála má ve svém jádře zvrásněné naopak mladší vrstvy. V přírodě během vrásnění běžně dochází k mnohonásobnému převrásnění, což má za následek uspořádání vrstev synklinál a antiklinál do různých kombinovaných struktur, v nichž není rozložení vrstev na první pohled zřejmé. Mezi další prvky patří:

* '''zámek vrásy''', místo největšího zakřivení vrásy, na antiklinále se zámková část nazývá „vrchol“ a na synklinále „dno vrásy“. V případě, že vrása není přímá (například pokud je ukloněná na bok a podobně), je možno pozorovat i „hřeben“, který je [[hypsometrie|hypsometricky]] (výškově) nejvyšším bodem antiklinály, případně „kýl“, což je nejnižší bod synklinály. Pozice zámku je důležitá pro další klasifikaci vrás.

 

Mezi geometrické parametry, které jsou důležité pro určování rozměrů vrás patří amplituda, což je polovina výšky mezi hřebenem a kýlem vrásy, vlnová délka, která vyjadřuje vzdálenost mezi dvěma přilehlými vrcholy vrás a délka (osy) vrásy.