| následující dílo = ''[[Logika z Port-Royal|Logique de Port-Royal]]''
}}
'''''Gramatika z Port-Royal''''' ([[Francouzština|francouzsky]]: ''Grammaire de Port-Royal''; původním názvem však: ''Grammaire générale et raisonnée contenant les fondemens de l'art de parler, expliqués d'une manière claire et naturelle'', tj. "Obecná a racionální [[gramatika]], obsahující základy umění mluvit, vysvětlená jasným a přirozeným způsobem") byla průkopnickým dílem [[filosofie jazyka]]. Tuto knihu, která byla vydána v [[Paříž|Paříži]] v roce [[1660]], sepsali [[Antoine Arnauld]] a [[Claude Lancelot]], významní představitelé tzv. Port-royalské školy ovlivněné [[Jansenismus|jansenistickým]] myšlenkovým směrem morálně přísného [[Katolicismus|katolicismu]], jejímž centrem byl [[Klášter Port-Royal|klášter Port-Royal-des-Champs]]. Toto dílo tvoří [[Lingvistika|lingvistický]] protipól k [[Logika z Port-Royal|Logice z Port-Royal]] z roku [[1662]]. ''Gramatika'' byla silně ovlivněna metodickými postupy [[René Descartes|René Descarta]], proto ji [[Noam Chomsky]] označil za ukázkový příklad karteziánské lingvistiky. Hlavním argumentem ''Gramatiky'', která byla určena pro libovolný jazyk, je to, že všem jazykům jsou společné univerzální [[mentální]] procesy, a proto se tedy mělo jednat o gramatiku univerzální. Jazyk je protochápán odrazemjako odraz myšlení, jež je společné všem lidem díky společným gramatickým pravidlům všech jazyků. Racionální gramatika pak tvoří normativní osu správného, racionálního myšlení.<ref>SLOUKOVÁ, Danica. ''[http://filosofia.cz/g.html Slovníček k filosofii jazyka]''[http://filosofia.cz/g.html <nowiki> [online]</nowiki>]</ref> Mentalismus a [[univerzalismus]] francouzských gramatiků však nebyl zcela nestranný. Ostatní jazyky byly totiž hodnoceny podle toho, nakolik splňovaly principy racionality obsažené v ''Gramatice z Port-Royal''. Nedodržování tzv. ''přirozeného pořádku slov'' (především v [[Syntetický jazyk|syntetických jazycích]] jako je [[němčina]] nebo [[latina]]) se pokládalo za znak iracionality a vlivu vášní.<ref>{{Citace monografie|příjmení = Pokorný|jméno = Jan|příjmení2 = |jméno2 = |titul = Lingvistická antropologie : jazyk, mysl a kultura|vydání = 1.vyd.|vydavatel = Grada|místo = Praha|rok = 2010|počet stran = 346|strany = 24|isbn = 978-80-247-2843-8}}</ref> Stejně jako u ''Logiky'' je pro ''Grammaire de Port-Royal'' typické úsilí převádět jazyková spojení na soudy jako logické operace rozumu, na nichž se tato spojení zakládají. Lancelot měl patrně na mysli, byť vágně, rozdíl mezi povrchními a hlubšími strukturami vět, na což upozornil Chomsky ve své knize ''Cartesian Linguistics''.<ref>{{Citace monografie|příjmení = Chomsky|jméno = Noam|příjmení2 = |jméno2 = |titul = Cartesian linguistics : a chapter in the history of rationalist thought|vydání = |vydavatel = Harper and Row|místo = New York|rok = c1966|počet stran = xi, 119|strany = 33|isbn = }}</ref> Záměrem Arnaulda a Lancelota však nebylo převádění jedné jazykové struktury na jinou, nýbrž převod jazykových struktur na operace rozumu.<ref>{{Citace monografie|příjmení = Röd|jméno = Wolfgang|příjmení2 = |jméno2 = |titul = Novověká filosofie. I, Od Francise Bacona po Spinozu|vydání = 1. vyd.|vydavatel = Oikoymenh|místo = Praha|rok = 2002|počet stran = 383|strany = 169-170|isbn = 80-7298-039-4}}</ref> Gramatika Port-Royal měla značný vliv na rozvoj lingvistiky zejména v [[18. století]], ale odkazovali se na ni i lingvisté moderní, například [[Ferdinand de Saussure]] a zmíněný zakladatel [[Generativní gramatika|generativní]] a [[Transformační gramatika|transformační mluvnice]] Noam Chomsky, který v této gramatice dokonce viděl svého předchůdce.
