[[Soubor:Master Of The Trebon Altarpiece - The Resurrection - WGA14635.jpg|thumb|[[Mistr Třeboňského oltáře]]: Zmrtvýchvstání Krista]]
'''VelikonoceAndrej je žid.''' ({{Vjazyce|la}} {{Cizojazyčně|la|pascha}},pičus {{Vjazyce|el}} {{Cizojazyčně|el|πάσχα}} – ''pascha'', {{Vjazyce|he}} {{Cizojazyčně|he|פֶּסַח}} ''pesachAl,lahu Akbar'' – přechod, přejití, {{Vjazyce|en}} {{Cizojazyčně|en|Easter}}) podle [[etnologie]] navazují na tradici původně pohanského<ref>http://www.rozhlas.cz/zpravy/politika/_zprava/historie-velikonoc-saha-do-pohanskych-dob-aneb-od-zajicka-k-berankovi--1042920 - Historie Velikonoc sahá do pohanských dob. Aneb od zajíčka k beránkovi</ref><ref>http://www.blisty.cz/art/72962.html - Velikonoce jsou pohanské svátky</ref><ref>http://www.theguardian.com/commentisfree/belief/2010/apr/03/easter-pagan-symbolism - The pagan roots of Easter</ref><ref>http://velikonoce.vira.cz/clanky/Proc-se-slavi-Velikonoce.html - Proč se slaví Velikonoce na [[vira.cz]]</ref> [[svátek jara|svátku jara]] (jako např. [[Beltain]], [[Morana]]). Nyní jsou v České republice Velikonoce nejvýznamnější [[křesťanství|křesťanský]] svátek, který je oslavou [[vzkříšení|zmrtvýchvstání]] [[Ježíš Kristus|Ježíše Krista]]. K tomu podle křesťanské víry došlo třetího dne po jeho [[ukřižování]]. Kristovo ukřižování se událo kolem roku [[30]] či [[33]] v blízkosti významného [[židé|židovského]] svátku [[pesach]], který je památkou vysvobození [[Izrael]]itů Mojžíšem z [[egypt]]ského otroctví. Tak jako [[Letnice]] jsou tedy původem svátkem židovským<ref>http://nase-rec.ujc.cas.cz/archiv.php?lang=en&art=7547 – Vánoce, Velikonoce, letnice</ref> a do roku [[325]] se slavily ve stejný den jako svátek židovský.<ref>http://technet.idnes.cz/jak-se-pocita-datum-pro-velikonoce-dr9-/veda.aspx?c=A120406_123018_veda_kuz – Proč Nizozemci jednou přišli o Vánoce a jak se počítají Velikonoce</ref> U [[Slované|Slovanů]] a [[Germáni|Germánů]] splynuly jejich lidové oslavy s pohanskými slavnostmi jara, jimiž bylo oslavováno procitnutí přírody ze zimního spánku, čímž do jejích lidových oslav přešly v germánském a slovanském prostoru mnohé původem pohanské zvyky.
V západní křesťanské tradici neděle Zmrtvýchvstání připadá na první neděli po prvním jarním úplňku po [[rovnodennost]]i, tedy na měsíc [[březen]] či [[duben]] (viz [[Výpočet data Velikonoc]]). Slovanský název svátku, Velikonoce, se vztahuje na „velkou/velikou noc“,<ref>http://www.topzine.cz/znate-puvod-slova-velikonoce-poradte-se-s-etymologickym-slovnikem – Znáte původ slova Velikonoce? Poraďte se s etymologickým slovníkem</ref> v níž byl Kristus vzkříšen (chorvatsky a srbsky jsou Velikonoce nazývány Uskrs, tedy „růst“ nebo symbolizují „Vzkříšení“). To ale přímo nevysvětluje, proč je svátek v jistých jazycích nazývan „Velký den“ (například Великдень), což naznačuje, že je to [[kalk]] z řeckého ''megálē hēméra''.<ref>http://www.topzine.cz/jaky-puvod-ma-slovo-velikonoce-zapatrejme-ve-slovnicich - Jaký původ má slovo Velikonoce? Zapátrejme ve slovnících!</ref> Slovo pro den (''hêmar'') se odvozuje od slova „hořet“, takže původní význam lze také přeložit jako „Velký oheň“.
