Elektrická drobná dráha Praha–Libeň–Vysočany: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
odkaz
m →‎Popis a provoz: překlep - gramat.
Řádek 19:
== Popis a provoz ==
 
Celá lokální síť měla v roce 1896 délku 7,77 km. Tratě byly jednokolejné, ve vybraných stanicích byly [[výhybna|výhybny]] pro míjení vozů. Výhybny byly u karlínské vozovny koňky (poblíž dnešní zastávky Urxova), u Rustonovy továrnatovárny (dnešní zastávka Invalidovna), na Palmovce a na Balabence, v novém úseku pak u Šaldovy ulice, na dnešním Karlínském náměstí, u karlínského divadla a na konečné u nádraží státní dráhy.
 
Maximální povolená rychlost byla 15 km/h. V síti jezdily tři linky. Jezdilo se od 6 do 22 hodin, v intervalu 10 minut.
Řádek 27:
Prvních 12 motorových a 5 vlečných vozů dodala firma Ringhoffer. Jeden z vozů byl vybaven též akumulátorovou baterií. Po prodloužení trati ve Vysočanech byly dosavadní vlečné vozy přestavěny na elektrické, jako vlečné vozy byly použity vozy ze zrušené [[Elektrická dráha na Letné|letenské dráhy]].
 
V roce 1896 normální jízdné do šesti stanic činilo 5 krejcarů, nad šest stanic 10 krejcarů. Ve třech hodinových přepravních špičkách během dne se platilo zlevněné dělnické jízdné 3 nebo 6 krejcarů. Bloky 25 jízdenek měly zvýhodněnou cenu.
 
== Sjednocení s pražskou sítí ==