Guy de Maupassant: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
Mchmm (diskuse | příspěvky)
→‎Romány: obsah románů, překlad z fr. stránky
Mchmm (diskuse | příspěvky)
→‎Témata: obsah díla
Řádek 40:
 
=== Estetické principy ===
Maupassant definoval své koncepce popisu a vyprávění v ''Předmluvě'' k románu ''Petr a Jan'' z let 1887-8. Dle něj je romanopisec ten, kdo dokáže všechno převést v dílo tak, aby reflektoval city prosté reality, aby ukázal současného člověka takového, jaký skutečně je. Odmítal romantický román se svou deformovanou, nadlidskou a poetickou vizí, stejně jako román symbolistický s přemírou psychologismů a uměleckého psaní. Chtěl najít román pravdivý, realistický, objektivní, ale byl si vědom jistých limitů takových požadavků. Podle něj je realismus "osobní pohled na svět, kterou (spisovatel) hledá a chce nám ji zprostředkovat tak, že ji předělá v knihu". Vždy záleží na osobnosti autora a jeho výběru z reality. Odmítá tak rovněž naturalismus, kvůli jeho těžké dokumentárnosti a demonstrativní ambici dosáhnout totálního realismu, jak tomu bylo u Zoly. Říká, že psychologie musí být skrytá v knize stejně, jako je skrytá v reálném světě pod nánosem existence.
 
=== Témata ===
Témata jsou spojena s každodenním životem jeho doby a se zkušenostmi, které sám zažil.
* [[Normandie]] - rodný kraj Maupassanta, který hraje velmi důležitou úlohu v jeho díle, ať už jde o krajinu, města nebo jeho obyvatele.
* [[Prusko-francouzská válka|Válka 1870]] a německá okupace
* Žena jako oběť, někdy prostitutka; někdy s přesahem do tématu rodiny a dětí, potažmo otcovství
* [[Pesimismus]]
* Šílenství, deprese a [[paranoia]]; smrt jako destrukce
Realismus je přítomen ve výběru detailů a popisu každodenního života, v chování postav a v odrazu pitoreskního jazyka. Kromě toho lze v Maupassantově díle však najít i prvky fantaskní, a to zejména v některých dílech, kde jde ruku v ruce s šílenstvím a jeho projevy (''Horla'', ''Hrobka''). Dramatičnost s sebou pak přináší přítomnost hrozby (úzkost před smrtí v ''Miláčkovi'', šílenství v ''Horle'') nebo zmizení či dokonce smrt. Tento pesimistický pohled na lidi a život, stejně jako často černě viděné sociální a osobní vztahy, dovolují v některých případech mluvit o tragickém registru.
 
Řádek 66:
 
=== Romány ===
* ''Miláček'' (Bel-Ami), [[1885]] – společensko-kritický román, odehrávající se v němžPaříži. siVycházel mladýnejprve novinářna pokračování v časopise ''Gil Blas''. Román popisuje vzestup ambiciózního mladého novináře jménem Georges Duroy (resp. Du Roy de Cantel), který za pomoci své přitažlivosti buduje kariéru využíváním žen. Nakonec se cílevědomý mladík dostává až do pařížských šlechtických kruhů. Georges je nestálý co se týče svých citů i názorů. Je to oportunista, který využívá svého těla a pěkné tváře, aby se zalíbil ženám všech věkových skupin. Odtud také přezdívka Miláček. Na pozadí je možné vyčíst kritiku novinářských kruhů a světa financí. Na závěr románu unáší proti vůli své bývalé milenky mladičkou Suzanne, její dceru, aby se s ní oženil. Akce se mu zdaří: získává bohatství, dostává se do povědomí ve šlechtických kruzích a sní o místu ministra.
* ''Příběh jednoho života''
* ''Mont-Oriol, ''1887 - román z lázeňského prostředí. Christiane Andermattová se přijede léčit do lázeňského města kvůli domnělé neplodnosti. Zamiluje se však do Paula Brétignyho, se kterým bude mít holčičku. Její manžel William, který je ke své ženě poměrně lhostejný, zatím rozehrává spekulace ohledně pozemků a výstavbě dalšího lázeňského objektu a kasina. Bratr Christiane Gontran, stále v dluzích a využívající svého švagra, přistoupí na svatbu s dcerou Oriola, Louisou, i když se nejprve dvořil její sestře Charlotte. Ta ale nebude mít tak výhodné dědictví, které by spadalo do Williamových plánů. Opuštěnou Charlotte si tak vyhlédne Paul a sám se s ní ožení. Román končí v momentě, kdy si Christiane, zotavující se z porodu, nechá zavolat Paula a posílá jej pryč, když se jejich dcera rozpláče. Román je satirou na lázeňské prostředí, finanční spekulace, "zázračné" produkty a reklamu.