Zkouška tvrdosti podle Vickerse: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
m narovnání přesměrování
odstraněna chyba, "velikosti vtisků" . Velikost vtisku odpovídá velikosti zatížení. Doplněna podmínka nutné homogennosti materiálu. Lidé si často myslí že ocel je homogenní materiál, nic není pravdě vzdáleno více.
Řádek 2:
'''[[Tvrdost kovů|Zkouška tvrdosti]] podle Vickerse''' patří mezi statické zkoušky [[tvrdost]]i [[Látka|materiál]]u.
Způsob jejího provedení je popsán a ujednocen normou ČSN EN ISO 6507-1.
Princip spočívá ve vnikání zkušebního tělesa – indentoru – do zkoumaného materiálu a následného zjišťování míry deformace tohoto materiálu. Jakožto indentor se v tomto případě používá [[diamant]]ový čtyřboký jehlan s vrcholovým úhlem 136°, měřítkem tvrdosti materiálu jsou délky dvou úhlopříček vtisknutého jehlanu. Vickersova zkouška se označuje '''HV''', je značně univerzální, lze ji použít na tvrdé i měkké materiály. Její výhodou je též to, že výsledná hodnota tvrdosti nezávisí na zatěžovací síle,. jelikožToto vtiskyvšak jsouplatí propouze různépři sílyzkoušce geometrickytvrdosti přibližněhomogenního stejnémateriálu. Při zkoušce tvrdosti povlaků je třeba aby maximální hloubka vtisku nepřesáhla 1/10 tloušťky zkoušeného povlaku. V takovémto případě se volí odpovídající zatížení již od 10g.
 
== Další metody mechanického zkoušení kovů ==