Verze z 16. 3. 2015, 04:50 editovat Jan Polák (diskuse \| příspěvky) Prověření uživatelé, Správci 48 162 editací m Editace uživatele Polikole (diskuse) vráceny do předchozího stavu, jehož autorem je JAnDbot ← Přejít na předchozí porovnání		Verze z 18. 3. 2015, 12:06 editovat zrušit editaci Chomsky (diskuse \| příspěvky) 1 288 editací odstranění mé sporné editace, doplnění zdroje Přejít na další porovnání →
Řádek 2: == Teorie poznání == Otázkou lidského poznání se zabývá několik speciálních [[věda\|věd]] – [[psychologie]], [[fyziologie]], [[sociologie]] a další. Pokud by bylo poznání pouze otázkou různých účinků působení v rámci [[empirie\|empirické]] [[Kauzalita\|příčinné]] souvislosti, pak by zkoumání poznání náleželo čistě empirickým vědám. Avšak tyto vědy nejsou schopny popsat, co vlastně poznání je. Důvod této nejasnosti je prostý – poznání či vědomost není přístupné zkušenosti. Příčina je předpokladem poznání, podobně jako oko je předpokladem zraku, avšak současně není v jeho zorném poli.{{Doplňte zdroj}} Proto byla příčina poznání v dějinách marně hledána. Lze pouze [[Descartes\|Descartovo]] ''Myslím, tedy jsem'' obrátit a považovat bytí za nevyhnutelnou podmínku predikátu „myslím“. Zdánlivá nelogičnost Descartova postoje umožnila rozmach materialismu, který začal již v 19. století.<ref>{{Citace monografie \| příjmení = ~~Nietzsche~~ \| jméno = ~~Friedrich~~ \| autor = \| odkaz na autora = \| příjmení2 = ~~\| titul = Mimo dobro a zlo~~ \| ~~vydavatel~~jméno2 = ~~Aurora~~ \| ~~místo~~autor2 = ~~Praha~~ \| ~~rok~~odkaz na autora2 = ~~1996~~ \| ~~počet stran~~příjmení3 = \| jméno3 = ~~\| kapitola = Hlava první: O předsudcích filozofů, paragraf 17~~ \| ~~strany~~autor3 = \| ~~isbn~~odkaz na autora3 = \| ~~jazyk~~spoluautoři = ~~česky~~ \| korporace = ~~}}</ref>~~ \| odkaz na korporaci = \| titul = Routledge Encyclopedia of Philosophy: Index \| odkaz na titul = \| url = \| dostupnost = \| editoři = \| redaktoři = \| překladatelé = \| ilustrátoři = \| další = \| vydání = \| typ vydání = \| vydavatel = Routledge \| místo = London, New York \| rok = 1998 \| měsíc = \| den = \| rok tisku = \| měsíc tisku = \| den tisku = \| rok copyrightu = \| počet svazků = \| počet stran = \| přílohy = \| edice = \| subedice = \| svazek edice = \| kapitola = \| typ kapitoly = \| url kapitoly = \| strany = 67 \| svazek = \| typ svazku = \| isbn = 0415-07310-3 \| isbn2 = \| doi = \| id = \| poznámka = Index je desátý svazek publikace \| jazyk = anglicky }} [https://books.google.cz/books?id=Sd2wUijnE8MC&pg=PA67&lpg=PA67&dq=epistemology+eye+does+not+see+itself&source=bl&ots=1Upl_1VBlE&sig=ung3I0cTh9pwguEKB1Gotdq8Jrg&hl=cs&sa=X&ei=j0MJVcTwN8mwUc6_gvgE&ved=0CDIQ6AEwAg#v=onepage&q=epistemology%20eye%20does%20not%20see%20itself&f=false Strana knihy na Google Books]</ref><ref group="pozn.">Podobný problém řeší Nietzsche v paragrafu 17 knihy ''Mimo dobro a zlo''.</ref> == Odkazy == === Poznámky === <references group="pozn." /> === Reference === <references />

Epistemologie: Porovnání verzí