Alfredo Catalani: Porovnání verzí

Přidány 2 bajty ,  před 5 lety
m
bez shrnutí editace
m (unifikace infoboxů; kosmetické úpravy)
m
 
== Život ==
Catalani se narodil v Lucce, stejně jako o čtyři roky mladší [[Giacomo Puccini]]. Oba studovali u Pucciniho strýce Fortunata Magi. Catalani pak pokračoval ve studiu v [[Paříž]]i. V roce 1873 se vrátil do do Luccy, aby se přihlásil k vojenské službě, ale vzhledem k onemocnění [[Tuberkulóza|tuberkulózou]] nebyl odveden. Odešel proto do [[Neapol]]e, kde studoval u [[Antonio Bazzini|Antonia Bazziniho]]. Bazzini jej uvedl do salónu [[Clara Maffei|Clary Maffei]], kde se scházeli mladí neapolští umělci, hudebníci a spisovatelé. Zde se mimo jiné seznámil [[Arrigo Boito|Arrigem Boitem]] a [[Franco Faccio|Francem Facciem]]. Zde také poznal hudbu [[Richard Wagner|Richarda Wagnera]], která na něj učinila velký dojem. [[Verismus|Veristická]] opera, která v době ovládla Itálii, ho nijak nenadchla a začal komponovat ve stylu R. Wagnera. Od nakladatele Giovannina Luccy obdržel zálohu na zkomponování opery a výsledkem byla opera ''Elda''. Děj opery je založen na legendě o [[Lorelei]]. Premiéra se konala v roce 1876 v [[Turín]]ě, opera však neměla velký úspěch. Ještě hůře dopadla Catalaniho další opera ''Dajanice'' z roku 1883.
 
Zhoršující se zdraví vedlo k úpadku jeho skladatelské činnosti. Navíc trpěl depresemi z aféry se ženou svého nejlepšího přítele. Když deprese překonal, zkomponoval symfonickou báseň na téma řecké báje ''Héra a Leander''. Její úspěch v roce 1885 mu dodal sebedůvěru a výsledkem byla o rok později velmi úspěšná premiéra opery ''Edmea'' v milánské opeře [[La Scala]]. Její úspěch přispěl i k tomu, že byl v témže roce jmenován profesorem skladby na milánské konzervatoři po zemřelém skladateli [[Amilcare Ponchielli]]m.
 
V následujícíhnásledujících letech skladatel zcela přepracoval operu ''Elda'', která pod novým názvem ''Loreley'' měla při preméřepremiéře 16. února 1890 v Turíně jednoznačný úspěch. Přes ubývající síly zkomponoval ještě další operu ''La Wally'' podle německé romance. Nastudování se ujal světoznámý dirigent [[Arturo Toscanini]], který byl operou tak nadšen, že podle ní pojmenoval i svou dceru. Opera se dočkala mimořádného úspěchu a je prakticky jedinou Catalaniho operou, která se stala trvalou součástí světového operního repertoáru. Toscanini pak předehru ke 4. jednání opery přepracoval a pod názvem ''Tanec vodní víly'' jí uvedl na koncertě v [[Carnegie Hall]] v srpnu 1952.
 
Skladatel začal komponovat ještě další operu na téma podle námětu [[Lev Nikolajevič Tolstoj|Lva Nikolajeviče Tolstého]], avšak na začátku srpna 1893 utrpěl krvácení a o několik dní později zemřel.