Verze z 16. 3. 2015, 13:24 editovat Martin Kotačka (diskuse \| příspěvky) Prověření uživatelé, Výjimky z blokování IP adres 17 301 editací m nadpis ← Přejít na předchozí porovnání		Verze z 16. 3. 2015, 14:47 editovat zrušit editaci Martin Kotačka (diskuse \| příspěvky) Prověření uživatelé, Výjimky z blokování IP adres 17 301 editací m →‎Počátky kariéry: pomlčka místo spojovníku Přejít na další porovnání →
Řádek 129: Po studiích filosofie a teologie v [[Cyrilometodějská teologická fakulta Univerzity Palackého\|Olomouci]] byl [[23. září]] [[1758]] vysvěcen na kněze. Pak působil jako sekretář a ceremonář olomouckého biskupa [[Leopold II. Fridrich z Egkhu\|Leopolda Egkha]] i jeho nástupce [[Maxmilián z Hamiltonu\|Maxmiliána Hamiltona]]. Díky jeho přízni se stal roku [[1770]] děkanem [[Kolegiátní kapitula u svatého Mořice v Kroměříži\|kapituly v Kroměříži]]. Byl i vtipným společníkem malého [[Wolfgang Amadeus Mozart\|Mozart]]a během jeho nemoci v Olomouci, kdy s ním hrával karty. Prostřednictvím svých rodinných konexí (jeho švagrem byl [[Josef Sonnenfels]]) se roku [[1775]] stal i proboštem [[Význačná kolegiátní kapitula u sv. Václava v Mikulově\|kapituly v Mikulově]] a byl povýšen do šlechtického stavu. V Mikulově se dostává do kontaktu s osvícenským reformním katolicismem, a proto byl r. [[1777]] císařovnou [[Marie Terezie\|Marií Teresií]] jmenován do vyšší dvorské komise, která se měla zabývat uklidněním [[Valašské povstání (~~1777-1781~~1777–1781)\|valašského povstání]] (1777-1780). Hay na Valašsku působil během povstání několikrát, zřizoval katolické fary a kaplanky, rozdával katolické knihy, a snažil se (nepříliš úspěšně) uklidnit lidové povstání, jehož příčinami byl tajný protestantismus obyvatelstva a jeho sociální útlak. === Biskupem královéhradeckým (1780 – 1794) ===

Jan Leopold Hay: Porovnání verzí