Výchoz: Porovnání verzí

Přidáno 3 020 bajtů ,  před 6 lety
doplnění z sk {{překlad}}
m (napřímení odkazu)
(doplnění z sk {{překlad}})
<!-- {{Různé významy|tento=geologickém termínu|druhý=přírodní památce v okrese Hodonín|rozlišovač=přírodní památka}} -->
[[Soubor:Svatý Jan pod Skalou a Svatojánská skála.jpg|thumb|Skalní výchoz ve [[Svatý Jan pod Skalou|Svatém Janu pod Skalou]]]]
[[Soubor:Rockhead at Sandside Bay, Caithness, Scotland.jpg|thumb|Odkryv ve skotském Rockhead v zátoce Sandside Bay. V podloží půdních horizontů s viditelnými odkryvy masivních, mírně ukloněných hornin]]
'''Výchoz''' ('''odkryv''') je [[geologie|geologický]] termín označující místo na [[Povrch Země|zemském povrchu]], ve kterém je [[podloží|podložní]] vrstva ''[[in situ]]'' částečně nebo úplně odkryta a vystupuje na [[Povrch Země|zemský povrch]]. V [[Krajina|krajině]] jsou nejnápadnější '''skalní výchozy''' ([[skála|skály]]), kdy vystupuje na povrch skalní [[podloží]] zpod mladších, nejčastěji [[Čtvrtohory|kvartérních]] uloženin.
 
Více geologických informací poskytují výchozy, způsobené [[Vodní eroze|vodní erozí]] (podemleté břehy), činností lidí (doly - obzvláště povrchové - lomy, [[Pískovna|pískovny]]).
Výchozy se stávajíjsou důležitými místy pro geologické poznání [[Země]] a také předmětem studia [[geolog]]ů, umožňují přímé studium horninového prostředí.
 
Podle vyhlášky o geologické dokumentaci<ref>Vyhláška Ústředního báňského úřadu a Ústředního geologického úřadu čj. 1000/1962 ze dne 31. ledna 1962 o vedení a doplňovaní geologické dokumentace</ref> je odkryv místem na povrchu, kde vystupují v přírodním stavu horniny, jejichž [[petrografie|petrografické]] určení a stanovení strukturních prvků má význam pro poznání geologické stavby zkoumané oblasti. Při dokumentaci by měl být každý samostatný odkryv zvolen za samostatný dokumentační bod, označen číslem a vymezenou polohou, při jeho popisu je důležité dbát na makroskopický popis hornin (barva, zrnitost, minerální složení, struktura, textura, stupeň zvětrání atd.).
 
Výchozy se nenacházejí na zemském povrchu rovnoměrně, na mnoha místech je terén pokryt silnými vrstvami půdy a/nebo hustou vegetací, což znemožňuje přímé studium podložních hornin. Na místech, kde podložné horniny vycházejí na povrch většinou došlo k odstranění půdního pokryvu, nejčastěji v důsledku [[eroze]], která však musí být rychlejší než zvětrávání hornin, které obnažila. Výchozy jsou proto nejčastější na strmých [[svah|svazích]], [[hřeben (geomorfologie)|hřebenech]] hor, v [[Zářez (geomorfologie)|zářezech]] na březích vodních toků a v [[tektonika|tektonicky]] aktivních oblastech. Odstranění půd, potřebné pro studium jejich podloží, někdy způsobuje i činnost člověka, například při [[těžba|těžbě]] v [[lom]]ech, stavbě [[Základ (stavebnictví)|základů]] budov nebo cest.
 
Studium odkryvů patří k základním metodám terénního geologického výzkumu. O studium výchozů se opírá i dokumentace a příprava [[geologická mapa|geologických map]]. V případě absence odkryvů jsou geologové nuceni vyhledávat úlomky podložních hornin v půdě. Tato metoda je však méně přesná a neumožňuje například odběr vzorků nezvětralé horniny. Výchozy častěji tvoří pevné horniny, které jsou odolné vůči zvětrávání jako například [[krystalická břidlice|krystalické břidlice]], [[žula|granity]], [[kvarcit|křemence]] nebo [[vápenec|vápence]]. Méně odolné horniny, jako například [[břidlice|jílovité břidlice]] nebo [[vulkanoklast]]ika, jsou náchylnější k zvětrávání, stejně jako slabě [[litifikace|litifikované]] sedimenty.
 
== Reference ==
{{překlad|sk|Odkryv|5363804}}<references />
 
== Externí odkazy ==
Výchozy se stávají důležitými místy pro geologické poznání [[Země]] a předmětem studia [[geolog]]ů.
* [http://www.tectonique.net/org.outcropedia/index.php?pid=outcrops Outcropedia - online databáze okdryvů po celém světě]
 
{{Pahýl}}