Frýdek-Místek: Porovnání verzí

| url = http://www.frydekmistek.cz/prilohy/Zpravodaj/37/4_2003.pdf

| jazyk =

pro Frýdek-Místek 255 a Bezručov 212 hlasů. [[13. únor]]a [[1946]]<ref>Úřední list republiky Československé, II. díl ediktální (oznamovací), ročník 1946, číslo 42, vydáno v Praze dne [[20. únor]]a [[1946]]</ref> vydal ministr vnitra rozhodnutí, čís. B-8111-1/2-1946/II/4, jímž podle § 27 [[:s:Dekret presidenta o územní organisaci správy, vykonávané národními výbory|dekretu prezidenta republiky ze dne 27. října 1945, čís. 121 Sb.]], prozatímně uznal dosavadní společnou správu obcí Frýdku, Místku, Starého Města, Lískovce a Sviadnova, které byly podle § 12, čís. 5 citovaného dekretu obnoveny. A pro celek, v jehož čele tento místní národní výbor stojí, stanovil prozatímní název Frýdek-Místek. Ve čtvrtek [[26. září]] [[1946]] se konala schůze místního národního výboru v čele s předsedou Emilem Konvičkou, aby došlo k odhlasování sloučení Frýdku, Místku, Starého Města, Lískovce a Sviadnova v jednu obec. Z 38 přítomných k tomu bylo zapotřebí nejméně 2/3 hlasů. Pro sloučení bylo 25, proti 12 členům tehdejšího MNV. [[Slezská expozitura země Moravskoslezské|Moravskoslezský zemský národní výbor, expositura v Ostravě]] schválil výměrem ze dne [[1. červenec|1. července]] [[1947]], č. j. III/2-281/24, na základě ustanovení § 18, odst. 1 a 2 a v souvislosti s § 27 [[:s:Dekret presidenta o územní organisaci správy, vykonávané národními výbory|dekretu prezidenta republiky ze dne 27. října 1945, čís. 121 Sb.]], sloučení Frýdku, Místku, Starého Města, Lískovce a Sviadnova v jednu obec, přičemž úřední název mělo stanovit později ministerstvo vnitra<ref>Úřední list republiky Československé, II. díl ediktální (oznamovací), ročník 1948, číslo 93, str. 1258, vydáno v Praze dne [[20. duben|20. dubna]] [[1948]]</ref>. V roce 1949 dále pokračovaly diskuse ohledně názvu města. Byl proveden průzkum veřejného mínění, v němž se pro ponechání dosavadního pojmenování, tj. Frýdek-Místek, vyslovilo 80 % hlasujících. Na základě toho přijalo plénum MNV 31. květen31. května 1949 usnesení o ponechání již vžitého názvu a zároveň požádalo Krajský národní výbor v Ostravě i ministerstvo vnitra, aby v souladu s tím byl dosavadní okres Místek přejmenován na Frýdek-Místek. Snad chybou ministerských úředníků však dochází k tomu, že vyhláškou ministerstva vnitra ze dne [[8. srpen|8. srpna]] [[1950]] dochází bez vysvětlení k přejmenování města na Místek<ref>Úřední list republiky Československé, I. díl nařizovací, ročník 1950, částka 504, str. 902, vydáno v Praze dne [[16. srpen|16. srpna]] [[1950]]</ref>. Od té doby se množily stížnosti na bezdůvodnou změnu názvu města. Roku [[1954]] dochází podle podle usnesení Krajského národního výboru v Ostravě ze [[16. březen|16. března]] 1954 k osamostatnění Lískovce, Starého Města a Sviadnova, takže nadále bylo město tvořeno pouze Frýdkem a Místkem<ref>Úřední list republiky Československé, ročník 1954, částka 73, str. 642, vydáno v Praze dne [[15. červen|15. června]] [[1954]]</ref>. Dne [[29. září]] [[1954]] se konalo plenární zasedání národního výboru, jehož 95 poslanců schválilo přednesený návrh názvu města Frýdek-Místek. Po řadě jednání pak ministerstvo vnitra k [[1. leden|1. lednu]] [[1955]]<ref>Úřední list republiky Československé, ročník 1955, částka 20, str. 132, vydáno v Praze dne [[12. březen|12. března]] [[1955]]</ref> zrušilo název Místek a stanovilo pro město staronový úřední název Frýdek-Místek ([[Petr Bezruč]] doporučoval používat název města bez spojovníku pro odlišení od podobných názvů jako je ([[Přívoz (Ostrava)|Ostrava-Přívoz]] či [[Dejvice|Praha-Dejvice]]). Zajímavostí je, že tento obrat se objevoval již od konce [[19. století]] coby název vlakové stanice ve Frýdku.