Rada pro Indie: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
m prohození pořadí odkazů |
mBez shrnutí editace |
||
Řádek 3:
Rada pro Indie měla jako nejvyšší administrativní orgán celou škálu funkcí a pravomocí. Mezi ty nejdůležitější patřily například navrhování osob na funkci [[místokrál]]e, guvernéra nebo soudců [[audiencie]], navrhování jmenování [[Biskup|biskupů]] a dohled nad [[královský patronát|královským patronátem]] nad americkou katolickou církví, vojenské záležitosti kolonií, vysílání misionářů, kontrolní a inspekční funkce nad úřady a úředníky v koloniích včetně kontroly královských příjmů z kolonií a konečně také povolování či zákaz [[emigrace]] do Ameriky nebo záležitosti domorodého obyvatelstva v Americe.<ref>Polišenský, Josef a kol. Dějiny Latinské Ameriky. Svoboda.Praha 1979, s. 90.</ref>
Problémem Rady pro Indie bylo její metropolitní postavení a špatná, zdlouhavá komunikace mezi koloniemi v Americe a na Filipínách a Španělskem. Tato skutečnost znamenala,že efektivní a včasné řešení problémů, stejně jako prosazování zákonů v koloniích bylo v podstatě velmi problematické. Rada často závisela na protichůdných informacích, které z kolonií
Radě pro Indie předsedal předseda (''presidente'') a jejími členy bylo celkem osm radů (''consejeros''), většinou členů významných šlechtických rodů z metropole. Jejich znalost amerických podmínek a problémů se mohla značně lišit, ale nebylo nezvyklé, že její členové nikdy v Ameriku nenavštívili a měli pouze teoretické popřípadě právní znalosti. Rada měla k dispozici řadu [[Právník|právníků]], [[Písař|písařů]] a sekretářů, [[geograf]]a a [[účetní]].<ref>Savelle, Max, ''Empires to Nations: Expansion in America, 1713-1824''.U of Minnesota Press-Michigan 1974, s. 31-32.</ref>
| |||