Wikipedie

Josef Žáček: Porovnání verzí

Interaktivně procházet historii
← Přejít na předchozí porovnáníPřejít na další porovnání →
Smazaný obsah Přidaný obsah
VizuálníWikitext
(typo)
+doplnění
Řádek 1:
'''Josef Žáček''' (* [[26. květen|26. května]] [[1951]], [[Praha]]) je český [[malíř]].
 
Studoval malbu na [[AVU|Akademii výtvarných umění]] v Praze. Jeho malířská tvorba měla zpočátku blízko k abstraktnímu expresionismu. Postupně, soustředěně vyvíjel vlastní jazyk vycházející ze znaků a figurálních symbolů.
Studoval malbu na [[AVU|Akademii výtvarných umění]] v Praze. Od poloviny 80. let se zabývá duchovní tématikou. Interpretuje ji na základě vlastních představ a subjektivních prožitků v podobě obecně platných symbolů ( kříž, kruh apod. ), nebo pomocí znakově podaných figurálních motivů. Jeho tvorba zrcadlí společenské či politické souvislosti, navazuje na odkaz symbolismu, někdy je v ní i cosi dekadentního.
V jeho obrazech sledujeme často uplatňovaný princip opakování ústředního motivu, který se objevuje několikrát vedle sebe, buď v obrazech řazených jeden po druhém, nebo v kompozici jednoho obrazu. Sled jemně odlišných šablonově totožných motivů se při bližším pozorování projevuje jako polyptych složený z jedinečných výjevů.
 
Jedná se většinou o monumentální monochromní plátna, které slouží spíše k veřejné konfrontaci. Jsou sociálním komentářem své doby; zrcadlí společenské či politické souvislosti. Jeho malba navazuje na odkaz symbolismu i dekadence. Pracuje zásadně v tématických cyklech.
V roce [[1988]] stál u zrodu pražské Galerie mladých U Řečických, první oficiální galerie, kde mohl svobodně vystavovat každý bez cenzury. V lednu [[1989]] měl v této galerii svoji první větší výstavu abstraktních obrazů na téma [[Evangelium podle Matouše|Evangelia svatého Matouše]].▼
 
▲V roce [[1988]] stál u zrodu pražsképražského centra Galerie mladých, dříve Galerie U Řečických, prvníkde oficiálníprobíhaly galerie,nezávislé kdevýstavy mohlmladých svobodněumělců vystavovata každýorganizované akce bez cenzury dohledu státní moci. V lednu [[1989]] měl v této galerii svoji první většísamostatnou výstavu abstraktních obrazů na téma [[Evangelium podle Matouše|EvangeliaEvangelium svatého Matouše]].
 
V roce [[1992]] se stal kmenovým autorem významné pražské Galerie Behémót.
 
V roce [[1993]] vytvořil běhemBěhem svého studijního pobytu v Sant' Abbondiu ve Švýcarsku, v roce [[1993]], Žáček vytvořil kontroverzní portréty hledaných členů [poslední generace [Frakce Rudé armády]], inspirované událostmi v Bad Kleinen<ref> v červnu tehož roku. Amorfně temné portréty jsou tvářemi páriů z policejních plakátů. Cyklus obrazů nazvaný ''Hledání ve ztraceném prostoru''<ref>[http://artlist.cz/dila/bez-nazvu-z-cyklu-hledani-ve-ztracenem-prostoru-1993-3724/ Hledání ve ztraceném prostoru 1993 ], kontroverzni sérii portrétů hledaných členů poslední generace R.A.F</ref>. Vbyly Galerii hl.m. Prahy vystavilvystaveny v roce [[19951994]] rozměrnousérii kompoziciportrétů ''Madonyhledaných prosperity'',příslušníků ztvárňujícíčtvrté výraznýgenerace fenoménněmecké novéR.A.F doby, adoraciv galérii penězBéhémot. DalšíAutor významnéklade cyklynepříjemné obrazůotázky bylyo :smyslu ''Vesmír''a ([[1998]]),povaze ''Očianarchie velkoměsta''a ([[2002]],terorismu.<ref>M. Behémót),Kozelka: ''GeniusPortréty loci'' ([[2004]], Galerie kritiků)psanců, ''Sen oJosef apokalypseŽáček'' ([[2007]], Severočeské2010 galerii v Litoměřicích),ISBN ''Krajina''978-80-254-7515-7 ([[2010]], Galerie NoD)str. 92</ref>
V Galerii hl.m. Prahy vystavil v roce [[1995]] rozměrnou kompozici ''Madony prosperity'', alegorii na [[Albrecht Dürer|Dürerovu]] “[[Růžencová slavnost|Růžencovou slavnost]]”. Novodobá ikonografie má i novodobé atributy.<ref>M. Pánková, ''Až budou lumíci létat...'', 1995 ISBN 80-7010-041-9 str. 33</ref> ''Madony prosperity'' – madonou peněz - ztvárňuje ve znakové podobě výrazný fenomén nové doby: konzumní šílenství s nastupující adoraci peněz.
 
V cyklu ''Genius loci'' ([[2004]], Galerii kritiků v Praze), ktery je volným pokračováním předchozího cyklu ''Oči velkoměsta'' představeného v roce [[2002]],, dominuje rozsáhlý obraz siluet černých psů. Autor se zde zabyvá proměnou a mizejícim duchem města.<ref> O. Dabrowská O., Vidí to černě?, Literární noviny č. 27/2004</ref>
 
V roce 2011 vystavil v Centru současného umění DOX portréty šesti členů ruské bojové guerilly přezdívaných Přímořští partyzáni, z nich dva jsou již po smrti. Podnětem k namalování souboru s názvem Bez komentáře byla událost, která se odehrála v roce 2010 na ruském Dálném východě v Primorském kraji. V tomto cyklu se opět projevuje Žáčkova ostrá reflexe radikálních tendencí boje proti mocenské zvůli a totalitním praktikám všech autoritativních režimů. Portréty skupinu teenagerů Přímořských partyzánů (nejmladšímu je 18, nejstaršímu 23 let) děsí svojí syrovostí a nekompromisně krvavou brutalitou.
 
Další významné cykly obrazů byly : Nebeští ptáci (1992, 2G, Gegenwart, Berlin), ''Vesmír'' ([[1998]], Behémót), ''Sen o apokalypse'' ([[2007]], Severočeské galerii v Litoměřicích), ''Krajina'' ([[2010]], Galerie NoD), Osamělost (2012, Topičův salon)
 
 
== Reference ==
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/wiki/Josef_Žáček“