Mezinárodní rok světla: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
- Soubor:IYL2015_logo.png (na Commons smazal commons:User:INeverCry, důvod: Copyright violation, see c:Commons:Licensing)
m přidání poznámky o Nobelově ceně za fyziku z roku 2014
Řádek 5:
[[File:Rok světla 2015 infografika.png|thumb|Infografika přibližující cíle a východiska Roku světla]]
== Historie ==
V roce 2015 uplyne 1000 let od vydání vědeckého pojednání o [[Optika|optice]] arabského učence [[Alhazen|Abu Ali Hasana Ibn al-Haiythama]] (965–1040), které se nazývá ''Kitab-al-Manazir''. Do dnešních dnů se dochovalo díky svému [[Latina|latinskému]] překladu ''De Aspectibus'' a bylo jedním z asi dvou stovek odborných knih, které Ibn al-Haiytham sepsal. Toto dílo poprvé popisuje světlo odrážející se od předmětů do lidského oka či měnící se barvy zapadajícího Slunce a důvody tohoto jevu. Byl také prvním, kdo používal [[Camera obscura|cameru obscuru]]či experimentoval s lomem světla v zakřivených nádobách naplněných vodou. Rozuměl [[Snellův zákon|principu lomu]], který byl přitom matematicky popsán až o několik století později [[Willebrord Snellius|Willebrordem Snelliem]] a Descartem. Věnoval se i kulovým a [[Parabolická anténa|parabolických]] zrcadlům a identifikoval kulovou (otvorovou) vadu. Přispěl také k rozvoji [[Analytická geometrie|analytické geometrie]] a pochopení dynamiky těles - [[Zákon setrvačnosti|zákona setrvačnosti]]. Jeho dílo je základem pro navazující práce o optice středověkých badatelů a rovněž ovlivnilo [[Leonardo da Vinci|Leonarda da Vinci]] a [[Johanes Kepler|Johana Keplera]]. Alhazenův vliv byl zásadní a je považován za jednoho ze zakladatelů vědecké metody pozorování a porovnávání výsledků experimentů s teorií.
 
S velkým odstupem následovaly známé práce [[Augustin Fresnel|Augustina Fresnela]] z roku 1815 v oblasti [[difrakce světla]] a univerzální popis [[Elektromagnetické vlny|elektromagnetických vln]] od [[James Clerk Maxwell|Jamese Clerka Maxwella]] z roku 1865. Rok 2015 je také stým výročím [[Obecná teorie relativity|obecné teorie relativity]] [[Albert Einstein|Alberta Einsteina]], jenž přinesla daleko komplexnější porozumění problematice prostoru a času. Vykládá [[Gravitace|gravitaci]] jako geometrický fenomén zakřiveného [[časoprostor]]u a vysvětluje gravitační zakřivení [[trajektorie]] světla známé jako [[gravitační čočka]]. [[Charles Kuen Kao]], laureát [[Nobelova cena za fyziku|Nobelovy ceny za fyziku]] z roku 2009, je dalším z vědců, který posunul možnosti optiky. Rok 2015 bude 50. výročím jeho vynálezu [[Optické vlákno|optických vláken]], díky nimž dnes mimo jiné funguje vysokorychlostní internet.
 
Tento výčet vynálezů a objevů hodných oslav doplňuje také nejnovější Nobelova cenu za fyziku pro rok 2014, kterou převzali tři Japonští vědci: Isamu Akasaki, Hiroši Amano a Šuji Nakamura. Oceněni byli za vynález světlených diod vydávajících modré světlo, který umožnil posléze vývoj úsporného a účinného zdroje bílého světla. Modré „ledky“ umožňují nahradit staré zdroje světla účinnější, levnější, šetrnější alternativou s delší dobou životnosti a menšími vlivy na životní prostředí. Bílé LED lampy (z anglického Light-Emitting Diode) dnes osvětlují domácnosti, ulice, náměstí, památkové objekty i dálnice po celém světě a na osvětlení značně ušetřily.
 
== Externí odkazy ==