Eutrofní vody: Porovnání verzí

'''Eutrofní vody''' jsou tekoucí, nebo stojaté vody s vysokou [[trofie|trofií]], tedy vysokým obsahem [[živiny|živin]] (zejména [[dusík]] a [[fosfor]]). [[Voda]] může podle prostředí a typu minerálního podloží většinou neutrální až mírně [[KyselinaKyseliny|alkalická]] (výjimečně kyselá). Eutrofní vody jsou většinou průzračné do hloubky 1–2 m. Eutrofní pochází z řeckého ''eutrophos''–„dobře živit“ („eu“–dobře, „trephein“–živit).

Trofické stupně jsou určovány podle druhů rostlin a živočichů které lze najít ve vodním prostředí, nebo jeho blízkém okolí. Zvláštní druhy rostlin a živočichů jsou typické pro jednotlivé druhy vod. Tyto organismy nazýváme [[bioindikátor]]y. Určení nasycení vody živinami podle jejich výskytu je relativně spolehlivé, ale může být chybné. Bioindikátorem eutrofní vody jsou [[rákos]]iny, rostliny s plovoucími listy ([[stolístek]], [[stulík]] nebo [[leknín]]), pravidelné vodní květy [[sinice|sinic]], převážně drobný [[zooplankton]], [[bráněnka|larvy bráněnky]], [[okružanka|okružanky]] (masově), [[pijavice]], hojně [[beruška vodní]]

V případě, že v jinak na živiny bohatých vodách chybí, nebo je v nedostatku některý z biogenních prvků (např. deficit [[fosfor]]u), voda se projevuje jako na živiny chudá - oligotrofní, nebo méně eutrofizovaná. Plné využité ostatních živin je pro organismy nedostupné. Ani [[odpadní voda]] tedy nemusí být nezbytně eutrofní a vykazovat znaky eutrofní vody. Podobná situace nastane, pokud má voda extrémně nízkou [[teplota|teplotu]]. Nedochází zde k rozmnožení [[řasy|řas]], [[sinice|sinic]] a bujení hnilobných bakterií. Voda také může být nasycená látkami, které zabraňují rozvoji živých organismů s vyššími nároky na živiny, nebo jakýchkoliv vyšších organismů. Jde o toxické sloučeniny přirozeně vyplavované z [[podloží]], plyny pronikající do vody z podzemních zdrojů, nebo chemické [[odpad]]y pocházející z lidské činnosti.

Nasycení povrchových vod živinami je možné hodnotit nejen na základě skutečné organické produkce biomasy, ale také podle tzv. potenciální produktivity rozvoje. Tedy zhodnocením bujení organismů, který by v testovaném vzorku vody mohl nastat za optimálních podmínek. Stanovení trofického potenciálu se provádí biotestem spočívajícím v kultivaci zelené řasy Scenedesmus quadricanda za standardních podmínek (osvětlení, teplota, přívod CO₂ a pod.) a ve sledování její růstové odezvy.<ref>[http://fle.czu.cz/~landa/SLOVNIKY/EKO/E/E-A-K.PDF fle.czu.cz]</ref><ref>[http://web.archive.org/web/20070127213858/http://szp.cdv.cz/konference/bohdanec06/rok2006/sbornik.pdf szp.cdv.cz]</ref>