Anorganická chemie: Porovnání verzí

Odebráno 9 bajtů ,  před 5 lety
m
Oprava přesměrování dle WP:ŽOPP (kyselina -> kyseliny)
m (Oprava přesměrování dle WP:ŽOPP (hydrid -> hydridy))
m (Oprava přesměrování dle WP:ŽOPP (kyselina -> kyseliny))
'''Prvním typem''' anorganických sloučenin jsou dvou až tříprvkové sloučeniny, které tvoří především '''kovalentní sloučeniny''', nerozpustné ve vodě, s vysokými teplotami tání a varu (pevné látky), některé nevedou [[elektrický proud]], ale některé patří k velmi dobrým vodičům elektrického proudu. Tyto sloučeniny se běžně nachází v přírodě a tvoří základ získávání [[Kovy|kovů]] z jejich rud. V podstatě se jedná o sloučeniny, které vznikly přímým sloučením prvků, popřípadě skupiny a prvku, ne vždy to ale lze v praxi provést. Jde především o [[oxidy]] a [[sulfidy]], stejně tak však do této skupiny patří také [[fosfidy]], [[nitridy]], [[borid]]y, [[silicid]]y, [[selenid]]y, iontové [[hydridy]], [[peroxidy]], [[hydroxidy]], [[kyselina kyanovodíková|kyanidy]], [[Thiokyanatan|rhodanidy]], [[halogenid]]y, a mnoho dalších.
 
'''Druhým typem''' anorganických sloučenin jsou dvou až tříprvkové sloučeniny, které tvoří především '''molekulové sloučeniny'''. Tyto látky jsou dobře až velmi dobře rozpustné ve vodě a jiných polárních rozpouštědlech, mají nízké teploty tání a varu (plyny nebo kapaliny), nevedou elektrický proud, ale v roztoku ano. Tyto látky se většinou nenachází volně v přírodě, ale když už se v ní vyskytují, tak ve velkém množství. Do této skupiny patří kovalentní [[hydridy]] ([[halogenovodík]]y, [[voda]], [[peroxid vodíku]], [[amoniak]], [[fosfan]], [[kyanovodík]] a další) a kyslíkaté [[kyselina|kyseliny]] a polykyseliny ([[kyselina sírová]], [[kyselina dusičná]], [[kyselina dusitá]], [[kyselina chloristá]], [[kyselina chromová]], [[kyselina manganistá]], [[kyselina fosforečná]], [[kyselina disírová]] a mnoho dalších…).
 
'''Třetím typem''' anorganických sloučenin jsou dvou až tříprvkové sloučeniny, které tvoří především '''iontové sloučeniny'''. Tyto látky jsou obecně dobře až velmi dobře rozpustné ve vodě (ne všechny) a jiných polárních rozpouštědlech, mají vysoké teploty tání a varu (pevné látky), nevedou elektrický proud, ale v roztoku a tavenině ano. Tyto látky se v přírodě jako [[minerál]]y a jsou z velké části rozpuštěny v [[moře|mořích]] a [[oceán]]ech. Do této skupiny patří [[soli]], [[hydrogensoli]], [[zásadité soli]] a [[hydráty solí]] ([[chlorid sodný]], [[dusičnan draselný]], [[hydrogensíran vápenatý]], [[hydrogensíran hořečnatý]], [[síran měďnatý|pentahydrát síranu měďnatého]] a velmi mnoho dalších…)
Druhým a značně obtížnějším způsobem tvorby anorganických sloučenin je rozklad složitějších sloučenin na sloučeniny jednodušší, popř. na [[chemický prvek|prvky]] - tzv., '''rozkladné reakce'''. Těmto reakcím se musí dodat velká aktivační energii a celkový průběh reakce je endotermický. Látky takto vzniklé jsou pevné, kapalné i plynné, elektrický proud nevedou (kovy vedou), ale v roztoku některé ano, většinou jsou to látky nerozpustné ve vodě, ale některé se rozpouští. K těmto látkám patří například [[oxid vápenatý]], [[oxid uhličitý]], [[vodík]], [[Chemický prvek|prvky]].
 
Třetím a ne příliš náročným způsobem tvorby anorganických sloučenin je záměna atomu nebo skupiny atomů za jiný atom nebo skupinu atomů - tzv., '''substituční reakce'''. Těmto reakcím se obvykle nemusí nemusí dodávat aktivační energie a celkový průběh reakce je exotermický. Látky takto vzniklé jsou pevné, kapalné i plynné, elektrický proud nevedou, ale v roztoku většinou vedou, většinou jsou to látky rozpustné ve vodě, ale některé se rozpouští. K těmto látkám patří všechny soli vzniklé neutralizací [[kyselinakyseliny|kyselin]] [[hydroxid]]em, [[Oxidy|oxidem]], či přímou reakcí s [[Kovy|kovem]].
 
== Literatura ==
113 777

editací