Verze z 14. 1. 2015, 17:27 editovat Faskal (diskuse \| příspěvky) 1 850 editací Verze 12155816 uživatele 89.176.143.78 (diskuse) zrušena, šprýmař ← Přejít na předchozí porovnání		Verze z 10. 3. 2015, 23:10 editovat zrušit editaci HypoBOT (diskuse \| příspěvky) 113 777 editací m Oprava přesměrování dle WP:ŽOPP (kyselina -> kyseliny) Přejít na další porovnání →
Řádek 24: Vedle [[tloustnutí buněčné stěny\|tloustnutí]] má buněčná stěna možnost růst, tedy přirůstat [[laterální\|laterálně]] a zvětšovat svůj [[Obvod (geometrie)\|obvod]] a [[Plocha\|povrch]]. Buněčná stěna je sice do jisté míry pružná, ale ne do té míry aby umožňovala další růst buňky, která je uvnitř svých stěn uvězněna. K tomu aby to bylo možné je zapotřebí nejprve konzistentní strukturu celulózových a pektinových vláken rozvolnit. Buněčná stěna neroste také sama od sebe, ale na základě „žádosti“ z buněčného [[protoplast]]u a se spoluprací [[cytoplazma\|cytoplazmy]] (je potřeba do Buněčné stěny dopravovat nový stavební materiál). '''Proces'''. Na začátku musí buňka sama jako celek získat impuls k růstu. Podmínkou pro tento růst je přítomnost [[Auxiny\|auxinu]], jehož změna v aktuální [[koncentrace (chemie)\|koncentraci]] uvnitř [[buňka\|buňky]] (ať už na základě syntézy nebo spíše díky transportu do buňky z okolí) může být jedním z takovýchto signálů. [[Auxiny\|Auxin]] pak začne působit na transport [[vodík]]ových [[Ion\|iontů]] ven z buňky přes [[cytoplazmatická membrána\|membránu]] do buněčné stěny. Následné [[~~Kyselina~~Kyseliny\|okyselení]] buněčné stěny způsobí aktivaci [[enzym]]ů známých jako [[expanzin]]y, které narušují [[chemická vazba\|vazby]] ve struktuře buněčné stěny. V takto narušené buněčné stěně je celulózo-pektinová síťovina uvolněná a pod tlakem, který přichází zevnitř buňky (s rostoucím obsahem buňky, obzvláště [[vakuola\|vakuol]] a jimi generovaného [[turgor]]u) se může více roztáhnout. Nově roztažená původní kostra se znovu vyzpevní jednotlivými složkami buněčné stěny. == Buněčná stěna hub ==

Buněčná stěna: Porovnání verzí