Oxid křemičitý: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
Kreator007 (diskuse | příspěvky)
m + kat.
HypoBOT (diskuse | příspěvky)
m Oprava přesměrování dle WP:ŽOPP (hydroxid -> hydroxidy); kosmetické úpravy
Řádek 56:
== Výskyt ==
 
V přírodě jej nacházíme nejčastěji ve formě [[křemen|α-křemene]], který je součástí např. [[žula|žuly]] a [[pískovec|pískovce]]. Modifikace oxidu křemičitého se převážně skládají z [[čtyřstěn|tetraedrtetraedrů]]ů SiO<sub>4</sub>, které jsou propojeny přes vrchol. V termodynamicky nejstabilnější formě (za laboratorní teploty) - α-křemenu - tvoří tyto tetraedry vzájemně spojené šroubovice.
[[Soubor:Krystalové modifikace SiO2.png|650px|center|přechody mezi nejběžnějšími krystalickými modifikacemi SiO<sub>2</sub>]]
 
== Chemické vlastnosti ==
Oxid křemičitý je velmi odolný vůči kyselinám s&nbsp;výjimkou [[kyselina fluorovodíková|kyseliny fluorovodíkové]], se kterou reaguje takto: SiO<sub>2</sub> + 4&nbsp;HF → [[fluorid křemičitý|SiF<sub>4</sub>]] + 2&nbsp;[[voda|H<sub>2</sub>O]] Horké koncentrované alkalické [[hydroxidhydroxidy]]y jej pomalu rozpouštějí za vzniku alkalických křemičitanů, v&nbsp;taveninách je tento proces podstatně rychlejší. Za zvýšené teploty (nad 1&nbsp;000&nbsp;°C) reaguje i s [[vodík]]em a [[uhlík]]em. S [[fluor]]em reaguje za vzniku [[fluorid křemičitý|fluoridu křemičitého]] a [[kyslík]]u.
 
Reakce s oxidy kovů a [[polokovy|polokovů]] jsou velmi významné ve sklářském a keramickém průmyslu.
Řádek 75:
Křemenné sklo je výjimečně odolné vůči teplotním šokům a má velmi malou hodnotu [[koeficient tepelné roztažnosti|koeficientu tepelné roztažnosti]]. Ale na rozdíl od běžného skla má vysokou teplotu měknutí, což ztěžuje jeho zpracování. Používá se jako kvalitní laboratorní sklo (např. pro [[kyveta|kyvety]] pro UV a VIS spektrometrii).
 
[[Silikagel]] se díky vysokému povrchu používá jako sušidlo, [[sorbent]], nosič [[katalyzátor|katalyzátorů]]ů atd.
 
V potravinářství se používá pod označením [[Přídatné látky|E&nbsp;551]].