Churrité: Porovnání verzí

'''Churrité''' ([[Klínové písmo|klínopisně]] ''Ḫu-ur-ri'') bylo starověké předněvýchodní etnikum, žijící především v  [[Malá Asie|Malé Asii]], v  severní [[Sýrie|Sýrii]] a  v  severní a  východní [[Mezopotámie|Mezopotámii]]. Jejich jazykem byla [[churritština]], která byla pravděpodobně příbuzná s  [[uratejština|uratejštinou]]. Uvažuje se o  příbuznosti se [[Severovýchodokavkazské jazyky|severovýchodními kavkazskými jazyky]].

K  formování churritského etnika docházelo pravděpodobně v  1. pol. 3.  tis. př.  n.  l., kdy se pravděpodobně churritština oddělila od  uratejštiny. V  [[Akkadská říše|Akkadském období]] [[24. století př. n. l.|24.]] -– [[23. století př. n. l.|23. století př. n. l.]] žili pravděpodobně v  oblasti horních přítoků [[Tigris|Tigridu]] a  [[Chabur|Cháburu]], kde pravděpodobně existovalo několik menších státních útvarů, kde jsou doloženy churritské vládnoucí dynastie. Nejznámějším z  nich byl [[Urkeš]]. V  období [[3. dynastie z Uru|3. dynastie z Uru]] ([[22. století př. n. l.|22.]] -– [[23. století př. n. l.|23. století př. n. l.]]) je doložena přítomnost churritských válečných zajatců v  jižní [[Mezopotámie|Mezopotámii]]. Kolem přelomu [[17. století př. n. l.|17.]] -– [[16. století př. n. l.|16. století př. n. l.]] došlo ke  sjednoceni churitských etnik a  vzniku státu [[Mitanni]], který v  [[15. století př. n. l.|15. století př. n. l.]] ovládal celou severní [[Sýrie|Sýrii]] ([[Aleppo]], [[Ugarit]], [[Alalach]]), jižní [[Malá Asie|Malou Asii]] a  povodí východních přítoků [[Tigris|Tigridu]]. Říše [[Mitanni]] zanikla v  průběhu [[13. století př. n. l.|13. století př. n. l.]] Churrité pak žili v  této oblasti dále, což dokládá přítomnost churritských jmen v  [[Novoasyrská říše|Novoasyrských textech]].

== Jazyk a  písmo ==

[[Churritština]], která byla pravděpodobně příbuzná s  uratejštinou, nebo také se [[Severovýchodokavkazské jazyky|severovýchodními kavkazskými jazyky]], je [[Aglutinační jazyk|aglutinačním]] a  [[Ergativní jazyk|ergativním]] jazykem. Zapisovala se [[klínové písmo|klínovým písmem]], které obsahuje [[Logogram|logogramy]], slabičné i  hláskové [[Grafém|grafémy]]. V  [[Ugarit]]u se na  zapisování churritštiny používalo místní kvalfabetické [[Klínové písmo]]. Churritština měla několik dialektů. První záznamy pocházejí z  konce 3.  tis. př.  n.  l., která pojednává o  založení chrámu boha [[Nerigal]]a. Absolutní většina je až však 2.  tis. př.  n.  l. Texty jsou doloženy v  [[Sýrie|Sýrii]] ([[Ugarit]]), v  jižní [[Mezopotámie|Mezopotámii]] ([[Mari]], jižní [[Babylonie]]), [[Egypt|Egyptě]] ([[El Amarna|Tell el-Amarna -– Achetaton]]), ale především největší nálezy pocházejí z  [[Chetité|Chetitské říše]], a  to především z  jejich hlavního města [[Chattušaš]]e.

3) ''Encyklopedie Starověkého předního východu''. Libri, Praha  1999.