Verze z 20. 2. 2015, 04:42 editovat Frettiebot (diskuse \| příspěvky) Prověření uživatelé, Roboti 122 187 editací m narovnání odkazu - Trať 074 -> Železniční trať Čelákovice–Neratovice ← Přejít na předchozí porovnání		Verze z 7. 3. 2015, 19:12 editovat zrušit editaci Ivannah (diskuse \| příspěvky) Prověření uživatelé 25 639 editací m WPCleaner v1.34 - Opraven odkaz na rozcestník - Vilém III. / Opraveno pomocí WP:WCW (Opravy pravopisu a typografie) Přejít na další porovnání →
Řádek 21: == Historie == Zdejší přechod řeky byl významný již od raného středověku, procházela tudy významná zemská cesta z Prahy směrem na sever. Starší než samotný Brandýs byla jižně ležící ves Hrádek, kde se také nacházely dva kostely. Ta patřila [[Kolegiátní kapitula sv. Apolináře v Sadské\|kolegiátní kapitule v Sadské]] (později u [[Kostel sv. Apolináře (Nové Město)\|sv. Apolináře v Praze]]), která měla také podací právo k farnímu [[Kostel svatého Petra (Brandýs nad Labem)\|kostelu sv. Petra]]. Po [[Husitství\|husitských válkách]] se dostává do majetku brandýských pánů a roku [[1559]] byl sloučen s Brandýsem.▼ Samotné městečko Brandýs bylo vysazeno někdy na přelomu [[13. století\|13.]] a [[14. století]] pány [[Páni z Michalovic\|z Michalovic]], kteří drželi jak část nedaleké [[Stará Boleslav\|Staré Boleslavi]] tak [[Mladá Boleslav\|Boleslav Mladou]]. První písemná zmínka o něm pochází z roku [[1304]], kdy se zmiňuje trhová ves Brandýs s mostem a ~~[[kostel]]em~~kostelem. U ní zřídili v místech dnešního zámku majitelé panství [[tvrz]], pokud tato již nestála. V 2. polovině [[14. století]] zde bylo zřízeno [[děkanství]]. Během husitských válek město dobyli a dočasně ovládali celou oblast [[Pražský svaz\|pražané]]. ~~<br />~~▼ ~~Zdejší přechod řeky byl významný již od raného středověku, procházela tudy významná zemská cesta z Prahy směrem na sever.~~ V letech [[1468]] – [[1493]] držel panství [[Páni z Cimburka\|Jan Tovačovský z Cimburka]], který sem přemístil správní centrum panství a k tomuto účelu také přestavěl [[tvrz]] na reprezentativnější sídlo. Skrze jeho manželku [[Johanka z Krajku\|Johanku z Krajku]] provdanou podruhé za [[Šelmberkové\|Jana ze Šelmberka]], která dala městu některé výsady, od krále [[Vladislav Jagellonský\|Vladislava Jagelonského]] obdržela pro město roku [[1503]] znak a pokračovala v přestavbě tvrze v pozdně [[gotika\|gotickém]] slohu, přešlo panství na původně rakouský rod [[Krajíři z Krajku\|Krajířů z Krajku]]. ▼ ▲Starší než samotný Brandýs byla jižně ležící ves Hrádek, kde se také nacházely dva kostely. Ta patřila [[Kolegiátní kapitula sv. Apolináře v Sadské\|kolegiátní kapitule v Sadské]] (později u [[Kostel sv. Apolináře (Nové Město)\|sv. Apolináře v Praze]]), která měla také podací právo k farnímu [[Kostel svatého Petra (Brandýs nad Labem)\|kostelu sv. Petra]]. Po [[Husitství\|husitských válkách]] se dostává do majetku brandýských pánů a roku [[1559]] byl sloučen s Brandýsem. ▲Samotné městečko Brandýs bylo vysazeno někdy na přelomu [[13. století\|13.]] a [[14. století]] pány [[Páni z Michalovic\|z Michalovic]], kteří drželi jak část nedaleké [[Stará Boleslav\|Staré Boleslavi]] tak [[Mladá Boleslav\|Boleslav Mladou]]. První písemná zmínka o něm pochází z roku [[1304]], kdy se zmiňuje trhová ves Brandýs s mostem a [[kostel]]em. U ní zřídili v místech dnešního zámku majitelé panství [[tvrz]], pokud tato již nestála. V 2. polovině [[14. století]] zde bylo zřízeno [[děkanství]]. Během husitských válek město dobyli a dočasně ovládali celou oblast [[Pražský svaz\|pražané]]. <br /> ▲V letech [[1468]] – [[1493]] držel panství [[Páni z Cimburka\|Jan Tovačovský z Cimburka]], který sem přemístil správní centrum panství a k tomuto účelu také přestavěl [[tvrz]] na reprezentativnější sídlo. Skrze jeho manželku [[Johanka z Krajku\|Johanku z Krajku]] provdanou podruhé za [[Šelmberkové\|Jana ze Šelmberka]], která dala městu některé výsady, od krále [[Vladislav Jagellonský\|Vladislava Jagelonského]] obdržela pro město roku [[1503]] znak a pokračovala v přestavbě tvrze v pozdně [[gotika\|gotickém]] slohu, přešlo panství na původně rakouský rod [[Krajíři z Krajku\|Krajířů z Krajku]]. Ve zvelebování sídla pak pokračoval její syn, stejně jako ona horlivý přívrženec [[Jednota bratrská\|jednoty bratrské]] [[Konrád Krajíř z Krajku]], jemuž však bylo panství za účast na povstání proti [[císař]]i [[Ferdinand I. Habsburský\|Ferdinandu I.]] roku [[1547]] zkonfiskováno. Panství i město se od této doby stává majetkem královským a příležitostným venkovským rezidenčním sídlem panovníků. Období značného rozkvětu a slávy zažíval Brandýs za [[císař]]e [[Rudolf II.\|Rudolfa II.]], který zde často pobýval.<ref>Podrobněji viz BERÁNEK, Vladimír. Hospodářská proměna panství Brandýs nad Labem za Rudolfa II. ''Historický obzor'', 2005, 16 (9/10), s. ~~211-217~~211–217. ISSN 1210-6097.</ref> Ten také 5. října [[1581]] povýšil Brandýs na [[město#Královská a věnná města\|královské komorní město]]. Již roku [[1508]] obdrželo město budovu na náměstí pro sklad soli, v níž byla záhy zřízena [[radnice]] a přistavěna věž. Budova prošla mnoha úpravami ([[1742]]), ([[1839]]), na počátku [[20. století]] přestavěna do [[secese\|secesní]] podoby a roku [[2009]] obdržela novou přístavbu. Novodobá freska na průčelí zpodobuje akt povýšení města Rudolfem II. Původní jednoocasý lev ve znaku města (asi [[Páni z Michalovic\|pánů z Michalovic]]) byl již roku [[1670]] nahrazen českým dvouocasým lvem. Od 1. poloviny [[16. století]] sídlila ve městě také významná židovská obec, vzrůstající až do [[19. století]], kdy tvořila 6% obyvatel. V ulici Na Potoce se nachází synagoga z roku 1829. Byla postavena na místě starších synagog zničených požárem (první synagoga je ve městě doložena roku 1515, druhá synagoga byla postavena po roce 1657 a třetí po požáru roku 1787). V současné době je přístupna veřejnosti. Zdejší židovský hřbitov patří k nejstarším u nás. Městu se nevyhnuly ani ~~[[válka\|~~válečné]] útrapy a ~~[[požár]]y~~požáry. Nejtěžší zkouškou byla [[třicetiletá válka]], kdy byl zámek obsazen [[Sasko\|Sasy]] i [[Švédsko\|Švédy]] a město bylo pustošeno. Největší [[požár]] postihl Brandýs roku [[1828]], kdy shořela valná část ~~[[dům\|~~domů]] včetně [[judaismus\|židovské]] [[synagoga\|synagogy]]. Roku [[1813]] se na brandýském zámku sešli tři panovníci: rakouský císař [[František I. Rakouský\|František I.]], pruský král [[Fridrich Vilém III.]] a ruský [[Alexandr I. Pavlovič\|car Alexandr I.]], aby tu připravovali úder proti Napoleonovi I. Od poloviny [[18. století]] vznikaly ve městě [[manufaktura\|manufaktury]] a továrny a spolu s nimi se rozvíjely i komunikace. Koncem [[19. století]] byla zprovozněna [[železnice]] z [[Čelákovice\|Čelákovic]] do [[Neratovice\|Neratovic]] ([[Železniční trať Čelákovice–Neratovice\|trať č. 074]]) a z  [[Lysá nad Labem\|Lysé nad Labem]] do [[Ústí nad Labem]] ([[Železniční trať Lysá nad Labem – Ústí nad Labem\|trať č. 072]]). V Brandýse nad Labem vykonával vojenskou službu i poslední [[Seznam rakouských arcivévodů a císařů\|rakouský císař]] i [[Seznam představitelů českého státu\|český král]] blahoslavený [[Karel I.]] Narodili se zde veslař [[Ondřej Synek]] či sériový vrah [[Oto Biederman]]. Prezident Tomáš Garrigue Masaryk navštívil Brandýs nad Labem soukromě 4. dubna 1919 (při prohlídce zámku jako alternativy k Lánům), 22. června 1920 (při návratu z vojenských manévrů v Milovicích), 1. srpna 1920 (poklepal na základní kámen Mařatkova pomníku Památníku národního odboje), 4. května 1923 při setkání se starosty regionu a poprvé oficiálně 20. srpna 1926 k projednání záležitostí města a okresu.<ref>Přednáška Ing. Zdeňka Zalabáka při ~~křestu~~křtu jeho knihy "TGM" a vernisáži výstavy Masarykova demokratického hnutí "Masarykův odkaz" 28. října 2014 v Městském muzeu na Masarykově náměstí v Brandýse nad Labem</ref> Čestným občanem města Brandýs nad Labem byl prezident T.G. Masaryk prohlášen 4. března 1935.<ref>Knížka Z. Zalabák: TGM (historie brandýského pomníku), str. 72, ISBN 978-80-904878-7-1, Vydalo Oblastní muzeum Praha východ o.p. a Knihovna E. Petišky v Brandýse n/L.- Staré Boleslavi 2014</ref> == Památky == Řádek 48 ⟶ 46: [[Soubor:Brandýs nad Labem, Masarykovo sq, Town hall.jpg \|thumb\|Radnice na Masarykově náměstí v Brandýse nad Labem]] * '''[[Brandýs nad Labem (zámek)\|zámek]]''' * Socha [[Svatý Václav\|sv. ~~Václav~~Václava]]a s praporcem nad Labem a mlýnem na severní rampě zámku * '''mlýn v podzámčí''' -– se svými jedenácti [[vodní kolo\|mlýnskými koly]] patřil k největším v [[Čechy\|Čechách]] * '''kamenný [[most]]''' z roku [[1603]] se sochou [[Jan Nepomucký\|sv. Jana Nepomuckého]] * '''[[baroko\|barokní]] [[pivovar]]''' postavený [[Kilián Ignác Dientzenhofer\|K. I. Dienzenhoferem]] * '''[[kostel]] ~~[[svatý~~svatého ~~Vavřinec~~Vavřince (Brandýs nad Labem)\|kostel sv. Vavřince]]''' -– gotická památka s dochovanou [[freska\|freskovou]] výzdobou ze [[14. století]], později [[baroko\|barokně]] přestavěný * gotický '''~~kostel~~ [[~~Petr~~Kostel svatého Petra (~~apoštol~~Brandýs nad Labem)\|kostel sv. Petra]]''' * [[renesance\|renesanční]] [[katolická církev\|katolický~~]] [[farnost\|farní~~]] '''~~kostel~~ [[~~Pavel~~Kostel zObrácení ~~Tarsu~~svatého Pavla (Brandýs nad Labem)\|kostel Obrácení sv. Pavla]]''' -– původně sbor [[Jednota bratrská\|Jednoty bratrské]], postavený Matteo Borgorellim v letech [[1541]]–[[1542]] * některé '''obytné domy na Masarykově [[náměstí]]''' * '''katovna''' s psaníčkovými [[sgrafito\|sgrafity]] * Budova Městského muzea na Masarykově náměstí (dnes Oblastní muzeum Praha východ o.p.) Řádek 63 ⟶ 61: * '''[[Synagoga v Brandýse nad Labem\|židovská synagoga]]''' * Obnovený pomník prezidenta [[Tomáš Garrigue Masaryk\|Masaryka]]a (Břetislav Benda) před budovou Gymnázia (socha z roku 1968 byla v roce 1989 nalezena pod uhlím a starými pneumatikami ve sklepích Nelahozeveského zámku a znovuodhalena před budovou někdejšího Okresního soudu -– dnes Pedagogické fakulty UK -– 18. září 1993) * Barokní kaple vlevo při státní silnici přes mosty do Staré Boleslavi == Pověsti == [[Zvon]]y z [[Klecany\|Klecan]] byly zapůjčeny do Brandýsa nad Labem k příležitosti vysvěcení tamního kostela sv. Václava. Zvony se však v noci vracely zpět do své obce. Při letu si zpívaly: ~~„Hou - hou~~„Hou–hou! Klecanské zvony jdou! Jdou -– jdou!“ Když letěly přes [[Labe]], jel po mostě bezbožný kočí, jemuž se bič zapletl do srdce jednoho ze zvonů. Kočí zlostně zaklel, zvony smutně zapěly: „Jdou! Jdou! Nedojdou!“ a zapadly do tůně. Jednoho dne tam pradlena máchala prádlo a jeden zvon se jí do něj zachytil. Pradlena netušila, co jí to drží, a tak vykřikla a zvon se potopil navždy. Dodnes je prý v korytě starého Labe v tůni pod jezem možno vidět na dně zvony nebo při úplňku slyšet jejich smutné vyzvánění: „Jdou! Jdou! Nedojdou!“▼ ▲[[Zvon]]y z [[Klecany\|Klecan]] byly zapůjčeny do Brandýsa nad Labem k příležitosti vysvěcení tamního kostela sv. Václava. Zvony se však v noci vracely zpět do své obce. Při letu si zpívaly: „Hou - hou! Klecanské zvony jdou! Jdou - jdou!“ Když letěly přes [[Labe]], jel po mostě bezbožný kočí, jemuž se bič zapletl do srdce jednoho ze zvonů. Kočí zlostně zaklel, zvony smutně zapěly: „Jdou! Jdou! Nedojdou!“ a zapadly do tůně. Jednoho dne tam pradlena máchala prádlo a jeden zvon se jí do něj zachytil. Pradlena netušila, co jí to drží, a tak vykřikla a zvon se potopil navždy. Dodnes je prý v korytě starého Labe v tůni pod jezem možno vidět na dně zvony nebo při úplňku slyšet jejich smutné vyzvánění: „Jdou! Jdou! Nedojdou!“ == Osobnosti == ;Narodili se zde např. * [[Karel Haak]] (1853–1937), skladatel * [[Václav Husa]] (1906–1965), archivář, historik, pedagog Řádek 77 ⟶ 74: * [[Rudolf Kirs]] (1915–1963), violoncellista * [[Adolf Kramenič]] (1889–1953), varhaník a skladatel * [[Jiří Kulhánek]] (* 1967), spisovatel * [[Barbora Laláková]] (* 1981), přebornice ve skoku do výšky * [[Karel Macháček]] (1916–2005), vojenský lékař * [[Dalibor Mlejnský]] (* 1969), pražský komunální politik * [[Karel Plischke]] (1862–1899), etnograf * [[Justin Václav Prášek]] (1853–1924), historik a orientalista * [[David Rikl]] (* 1971), tenista * [[Ludvík Seyvalter]] (1857–1937), kněz, filantrop a politik * [[Ivan Skála]] (1922–1997), básník a komunistický funkcionář * [[Alžběta Skálová]] (* 1982), grafička a ilustrátorka * [[Karel Šebor]] (1843–1903), houslista a skladatel * [[Jan Tesánek]] (1728–1788), kněz, matematik a astronom * [[Vendula Vartová-Eliášová]] (* 1974), básnířka, překladatelka a publicistka ;Žili zde mimo jiné * [[Karel I.]], poslední rakousko-uherský císař, sloužil zde v armádě * [[Ludvík Salvátor Toskánský]], rakouský arcivévoda, cestovatel a etnograf, majitel brandýského zámku; strávil zde poslední léta života * [[Leo Vaniš (1979)\|Leo Vaniš]], výtvarný umělec a spisovatel, působil zde v letech [[1999]]-–[[2006]], debutoval v zdejším muzeu expozicí ilustrací, strávil zde studijní léta. Vanišova tvorba je ovlivněna Polabím. * Jeho otec -– pražský univerzitní výtvarník [[Leo Vaniš (1936)\|Leo Vaniš]] zde vyučoval řadu let na tehdejším Pedagogickém institutu malbu. * [[Zuzana Čížková]] -– sochařka a malířka, v Brandýse nad Labem vyrůstala a v letech ~~2005-2011~~2005–2011 měla ve Staré Boleslavi svůj ateliér. * [[Stanislav Rudolf]], spisovatel, autor především dívčích románů, ~~scénárista~~scenárista, redaktor, filmový dramaturg. V Brandýse nad Labem žije od 60. let XX. století, kdy zde také přednášel na Pedagogické fakultě UK. * [[Eduard Petiška]], spisovatel, autor [[Staré řecké báje a pověsti\|Starých řeckých bájí a pověstí]] * [[Martin Petiška]], spisovatel science fiction Řádek 111 ⟶ 108: === Literatura === * PRÁŠEK, Justin Václav: Brandejs nad Labem, město, okres, panství, I.-III. ~~1908-1913~~1908–1913 / ~~2007-2008~~2007–2008 * {{Citace monografie \| jméno=Eduard\| příjmení=Šittler \| jméno2=Antonín\| příjmení2=Podlaha\| odkaz na autora=Eduard Šittler\| odkaz na autora2=Antonín Podlaha\|titul =Soupis památek historických a uměleckých v politickém okresu Karlínském \| vydavatel = Archeologická komise při České Akademii císaře Františka Josefa pro vědy...\| místo = Praha \| rok = 1901 \| url = http://kramerius.mlp.cz/kramerius/handle/ABG001/82189\|kapitola=Brandýs nad Labem \|typ kapitoly=- kapitola\|url kapitoly=http://kramerius.mlp.cz/kramerius/MShowPageDoc.do?id=96350&mcp=&idpi=174723&author=%C5%A0ittler_Eduard\|stránky=123-154}}

Brandýs nad Labem: Porovnání verzí