Jean-Lambert Tallien: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
Bez shrnutí editace značka: editace z Vizuálního editoru |
Infobox; Média (Père-Lachaise); doplnění textu - pohřben na Père-Lachaise. značka: editace z Vizuálního editoru |
||
Řádek 1:
{{Infobox - osoba}}
'''Jean-Lambert Tallien''' ([[23. leden|23. ledna 1767]] [[Paříž]] – [[16. listopad]]u [[1820]] tamtéž) byl francouzský revolucionář, [[politik]] a [[novinář]].
Řádek 5 ⟶ 6:
Narodil se v domě markýze z Bercy, kde byl jeho otec správcem. S markýzovou podporou získal dobré vzdělání, pracoval jako písař, tajemník poslance a od roku [[1790]] jako novinář. V srpnu [[1792]] se účastnil [[útok na Tuilerie|útoku na Tuilerie]], byl zvolen členem Generální rady a jednatelem [[Pařížská komuna (Velká francouzská revoluce)|Pařížské komuny]]. V říjnu byl za (bývalý) departement [[Seine-et-Oise]] zvolen do [[Národní konvent|Konvent]]u, kde se připojil k [[Hora (Velká francouzská revoluce)|Hoře]] a hlasoval pro [[poprava Ludvíka XVI.|popravu krále Ludvíka XVI.]] V roce [[1793]] se podílel na potlačení [[povstání ve Vendée]] a na pádu [[Girondisté|girondistů]]. Konvent ho vyslal do departementu [[Gironde (departement)|Gironde]] a v [[Bordeaux]] nastolil Tallien revoluční teror. Bezohledně dával popravovat uprchlé girondisty, ale i falešně obviněné, a z jejich majetku a z úplatků za propuštění se velmi obohatil. Ve vězení se setkal s markýzou de Fontenay (Terezií Cabarrus), zamiloval se do ní a dal ji propustit. Terezie ho přemluvila, aby s ukrutnostmi skončil a roku 1794 Tallien skutečně rozpustil [[Jakobínský klub]] i [[revoluční tribunál]]. Za to se musel odpovídat [[Maxmilián Robespierre|Robespierrovi]], byl vyloučen z Jakobínského klubu a Terezie byla uvězněna.<ref name="ota">''Ottův slovník naučný'', heslo Tallien.</ref>
27. července 1794 ([[9. thermidor]]u) se Tallien ze strachu o život připojil k Robespierrovým odpůrcům a nato byl zvolen do [[Výbor pro veřejné blaho|Výboru pro veřejné blaho]]. V prosinci se oženil s Terezií, která ho však brzy opustila a [[1802]] se s ním rozvedla. V březnu [[1795]] byl odvelen k západní armádě, kde ustavoval stanné soudy proti [[monarchismus|royalistům]]. Po porážce povstání byl zvolen do Rady pěti set a 9. března [[1796]] byl spolu s Barrasem svědkem při svatbě [[Napoleon Bonaparte|Napoleona Bonaparte]] s [[Josefína Bonaparte|Josefinou]]. Postupně však ztrácel vliv a roku [[1798]] nebyl znovu zvolen. Doprovázel Napoleona na [[Napoleonovo egyptské tažení|tažení do Egypta]] a krátce působil jako konzul v [[Alicante]]. Zemřel v bídě a zapomenut roku 1820 v Paříži.<ref name="ota" /> Byl pohřben na pařížském hřbitově [[Père-Lachaise]].
== Odkazy ==
=== Literatura ===
* ''Ottův slovník naučný'', heslo Tallien. Sv. 1, str. 1
[[File:Père-Lachaise - Division 10 - Tallien 03.jpg|thumb|386x386px|Jeho hrob na hřbitově Père-Lachaise.]]
=== Reference ===
| |||