Raoul Rigault: Porovnání verzí

'''Raoul Rigault''' ([[1846]], [[Paříž]] – [[24. květen|24. května]] [[1871]], tamtéž) byl to [[Francie|francouzský]] [[Revoluce|revolucionář]], [[novinář]] a [[politik]] radikálně [[levice|levicového]] smýšlení. Názory [[historik]]ů na něj se různí. Patřil mezi nejvýznamnější osobnosti [[Pařížská komuna|Pařížské komuny]].

 

Narodil se do rodiny poradce státní [[prefektura (Francie)|prefektury]], nebyl tedy z chudých poměrů. Dal se na studium [[Polytechnika|polytechniky]], při studiu se však setkal se stoupenci tehdy slavného revolucionáře [[Louis Auguste Blanqui|Blanquiho]]. Rigoulta Blanquiho myšlenky zaujaly. Později začal aktivně spolupracovat i s [[Marxismus|marxisty]], v zásadě však vždy zůstal uvědomělým blanquistou. Začal psát do levicových a republikánských novin a jeho články patřili mezi nejkvalitnější a nepopulárnější. Organizoval studentstvo a jeho hlavní myšlenkou bylo spojit dělníky a intelektuály a zopakovat [[Velká francouzská revoluce|Velkou francouzskou revoluci]], v níž viděl svůj hlavní ideál. Roku [[1866]] byl poprvé zatčen, a to v kavárně při debatě se zástupci [[Jakobíni|jakobínů]] a [[Anarchisté|anarchistů]]. Byl propuštěn roku [[1868]]. Začal psát do filosoficko-vědeckého materialisticky zaměřeného časopisu ''Demokritos'', za což byl znovu zatčen. 4. října, když padlo [[Druhé Francouzské císařství|Druhé císařství]] a byla vyhlášena pravicová Vláda národní obrany, byl propuštěn z vězení. Podílel se na neúspěšném povstání 31. října. Vstoupil do [[Národní garda (1871)|Národní gardy]] a stal se jejím důstojníkem. 22. ledna [[1871]] se účastnil demonstrace proti Vládě národní obrany, kde bylo četníky postříleno 5 demonstrantů a desítky zraněny. 18. března došlo v Paříži k vítězné revoluci a byla vyhlášena Komuna a 20. března se Rigault stal hlavním prokurátorem Komuny a zástupcem lidu v oblasti policie a soudnictví. Patřil do velitelství Národní gardy. V zastupitelstvu Komuny patřil k blanquistické frakci. Byl to on, kdo zjednal pořádek v ulicích a postaral se o ozbrojení lidu. Když došlo k nárůstu kontrarevolučních živlů a vládních agentů ve městě, rozhodl se Rigoult zakročit a zahájil rudý teror. Národní garda popravila celkem asi 800 lidí, převážně bohatých měšťanů, zámožných kupců, kněží, důstojníků, vládních agentů a teroristů. Rigoult vlastnoručně podepsal rozsudek smrti nad biskupem [[Georges Darboy|Darboyem]], tehdejší největší katolickou autoritou Evropy. 22. května vpadli vládní vojska do Paříže a nastal tzv. ''[[Krvavý týden]]''. Rigoult v uniformě Národní gardy bojoval s puškou v ruce na barikádách a zde byl také 24. května zasažen kulkou. Vládní vojáci následně jeho mrtvolu znetvořili a týden ji nechali ležet ve stoce.