Okres Benešov: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
železnice
úpravy
Řádek 94:
 
Nejvýznamnějším přítokem Sázavy je [[Želivka]], která tvoří část východní hranice okresu. Protéká jím v délce 20 km, ze kterých pouze poslední 4 km před soutokem nejsou vzduty přehradou. Zbývajících 16 km je tvořeno vodní nádrží Švihov (1 490 ha), zásobárnou pitné vody pro Prahu a střední Čechy s přísným hygienickým režimem.
[[File:Sázava nad soutokem se Želivkou.jpg|thumb|Sázava nad soutokem se Želivkou.]]
[[Soubor:Cesky Sternberk noc 8838.JPG|thumb|Asi 20 km od Benešova, nad řekou Sázavou se tyčí středověký hrad Český Šternberk.]]
Jako poslední vodní tok jmenujme říčku [[Blanice (přítok Sázavy)|Blanici]], přítok Sázavy, která protéká okresem v délce 37 km. Pramení na [[Okres Tábor|Táborsku]], severně od [[Chýnov]]a, na území okresu se dostává u obce Kamberk. Na jejím toku dále stojí obce Louňovice pod Blaníkem, [[Ostrov (okres Benešov)]], [[Ctiboř (okres Benešov)]] a Libež. Nejvýznamnějším sídlem na jejím toku je [[město]] Vlašim.
 
Mezi další vodní plochy patří [[rybník]]y - na Benešovsku se vyskytují zejména mezi Benešovem a Voticemi a mezi Neveklovem a Týncem nad Sázavou. Největším rybníkem okresu je [[Podhrázský rybník]] v katastru obce [[Olbramovice (okres Benešov)|OlbramoviceOlbramovic]].
 
=== Nerostné bohatství ===
Řádek 116 ⟶ 117:
* největší [[klen]]: Věžník u Chotýšan (650 cm)
* nejvyšší [[jalovec]]: u Monince (7 m) †
[[Soubor:Old Jawa Factury A.jpg|thumb|Stará továrna Jawa.]]
<ref name="podblanicko">{{Citace monografie
| příjmení = Kovařík
Řádek 173 ⟶ 175:
Na Benešovsku najdeme také 4 lokálky. Z nádraží v [[Čerčany|Čerčanech]] vycházejí 2 větve tzv. [[Posázavský pacifik|Posázavského pacifiku]] - tratě č. '''[[Železniční trať Praha – Vrané nad Vltavou – Čerčany/Dobříš|210]]''' (přes Týnec nad Sázavou a Davli do Prahy) a '''[[Železniční trať Čerčany – Světlá nad Sázavou|212]]'''
<nowiki> </nowiki>(přes Sázavu a Kácov do Světlé nad Sázavou). Nejvíce jsou tyto tratě vytíženy o víkendech a v turistické sezoně z důvodu koncentrované
chatové zástavby při toky Sázavy. Železniční křižovatkou je také nádraží Benešov - vychází odtud t'''[[Železniční trať Benešov u Prahy – Trhový Štěpánov|rať'''trať 222]]''']] z Benešova do Vlašimi a Trhového Štěpánova. Je to jediná trať, která vede celá na území okresu. Až do 4. srpna [[1974]] trať pokračovala do Dolních Kralovic, které ale byly zatopeny vodami švihovské vodní nádrže. Poslední lokálka - [[Trať 223|'''trať 223''']] vychází z žst. '''[[Olbramovice (okres Benešov)|Olbramovic]] do [[Sedlčany|Sedlčan''']] nav Příbramskudnešním [[Okres Příbram|příbramském okrese]] a pro obsluhu okresu tudíž nemá příliš velký význam. Je ukázkou dřívější spádovosti okolí [[Sedlčany|Sedlčan]] spíše k Benešovu, než k Příbrami, které bylo v roce [[1960]] uměle změněno novou okresní hranicí. Na území okresu jsou stanice [[Vrchotovy Janovice]], [[Voračice]] a [[Minartice]].
[[File:Vlašim - pohled z věže zámku.jpg|thumb|Jednou ze tří obcí s rozšířenou působností je bývalé okresní město Vlašim blízko dominanty okresu - hory Blaníku.]]
[[Soubor:Studeny petrovalhota.JPG|thumb|Bramborové pole v jihovýchodní části okresu u Studeného.]]
Řádek 179 ⟶ 181:
== Cestovní ruch ==
 
Benešovsko patří díky své poloze i přírodním krásám mezi nejoblíbenější příměstská rekreační zázemí Pražáků. Mnoho obyvatel hlavního města má na území okresu ''(zejm. v [[Posázaví]])'' chaty a chalupy. Díky přívětivé a vyvážené kulturní krajině je okres také velmi vyhledávaným místem pro jednodenní [[turistika|turistiku]] nebo cykloturistiku. Turisticky nejatraktivnější je zejm. okolí [[PodblanickoBlaník|Blaníku]] a okolí [[Neveklov]]a a Votic. Z nejvýznamnějších stavebních památek okresu jmenujme zejm. zámek '''[[Konopiště]]''' (u Benešova) s rozsáhlým anglickým parkem, který patří k nejnavštěvovanějším v Čechách. Dále se sem řadí nově opravený barokní zámek [[Jemniště]] u Postupic, gotický hrad [[Český Šternberk (hrad)]] na Sázavě, románský hrad v [[Týnec nad Sázavou|Týnci nad Sázavou]] a zámky ve [[Vrchotovy Janovice|Vrchotových Janovicích]], v Líšně u Bystřice a v Růžkových Lhoticích u Čechtic (s expozicí Podblanického muzea o životě a díle Bedřicha Smetany). Za zmínku stojí také románské kostely v [[Poříčí nad Sázavou]], [[Kondrac]]i a [[Pravonín]]ě a zbytky starého kostela na Karlově v [[Benešov]]ě. V turisticky nejvyhledávanějších místech okresu existuje síť ubytovacích zařízení, na pobřeží slapské přehrady najdeme také velké [[kemp]]y - Nová Živohošť, Měřín, Rabyně. Zdejší krajina a relativní blízkost hlavního města přitáhly na Benešovsko také filmaře - asi nejznámějším filmem zde natočeným je komedie Zdeňka Svěráka [[Vesničko má středisková]] z roku [[1985]], která se natáčela v Křečovicích. V Benešově a okolí se natáčel seriál České televize Šípková Růženka (2001), ve Vysokém Újezdě nový seriál Hraběnky, na bystřickém nádraží jedna epizoda [[Bakaláři (seriál)|Bakalářů]] a na zámku v Líšně dvě epizody seriálu [[30 případů majora Zemana]].
 
=== Pamětihodnosti ===