Smazaný obsah Přidaný obsah
mBez shrnutí editace
Řádek 7:
* Věž Svatovítské katedrály
nejen svou výškou, ale i významem a tradicí náleží bezesporu na první místo mezi všemi věžemi Prahy. Její výška je 99,6 m, což z ní tvoří jednu z nejvyšších chrámových věží v Čechách. Podstatná část svatovítské věže - až do výšky 58 metrů - je gotická a byla vybudována mezi roky 1398 a počátkem husitského hnutí. Stavitelem byl zřejmě Parléřův syn Jan. Konečná podoba po všech požárech a válečných pohromách pochází z roku 1770, tedy z časů baroka, které věž korunovalo svou bání. Na jejím vrcholu stojí pozlacený Český lev, vlastně korouhvička, která se otáčí na kruzích a koulí v železné točně.
V přízemí věže je zbudována tzv. Házmburská kaple, jejíž jméno je odvozeno od arcibiskupa Zbyňka Zajíce z Házmburka, jehož ostatky zde byly uloženy roku 1436. Z této kaple až k vrcholu věže vede celkem 286 schodů. V prvním patře, k němuž míří 94 stupňů, je zavěšen obří zvon Zikmund, který patří k největším v Evropě. Je vysoký 2 metry a 3 centimetry, v průměru měří přes dva a půl metru (2,56 m) a váží podle různících se odhadů 15 až 18 tun. Je to již druhý zvon téhož jména, první se roztavil a zřítil při hradním požáru roku 1541, nynější zvon Zikmund II. byl vzápětí přelit z původního materiálu slavným puškařem a zvonařem Tomášem Jarošem , jemuž můžeme děkovat i za tzv. Zpívající fontánu.
V dalším patře svatovítské věže jsou zavěšeny ostatní zvony katedrály, které jsou ovšem již podstatně menší. Druhý po Zikmundovi - Václav má průměr 177 cm a výšku 130 cm. Zvon Jan Křtitel, odlitý roku 1546, měří v průměru 158 cm a vysoký je 128 cm. Tomuto zvonu zdobenému postavami sv. Zikmunda a sv. Vojtěcha se říkávalo Rekviál a zvonívalo se jím za zemřelé krále.
V posledním patře je uložen hodinový stroj. Dnešní mechanika a ciferníky pocházejí z velké restaurace roku 1730. Nápis na stroji AD MDXCI CR pak připomíná, že dílo vzniklo Anno Domini 1591, tedy v době, kdy zemi vládl Caesar Rudolfus.
 
V přízemí věže je zbudována tzv. Házmburská kaple, jejíž jméno je odvozeno od arcibiskupa Zbyňka Zajíce z Házmburka, jehož ostatky zde byly uloženy roku 1436. Z této kaple až k vrcholu věže vede celkem 286 schodů. V prvním patře, k němuž míří 94 stupňů, je zavěšen obří zvon Zikmund, který patří k největším v Evropě. Je vysoký 2 metry a 3 centimetry, v průměru měří přes dva a půl metru (2,56 m) a váží podle různících se odhadů 15 až 18 tun. Je to již druhý zvon téhož jména, první se roztavil a zřítilyřítil při hradním požáru roku 1541, nynější [[zvon Zikmund]] II. byl vzápětí přelit z původního materiálu slavným puškařem a zvonařem [[Tomáš Jaroš|Tomášem Jarošem]] , jemuž můžeme děkovat i za tzv. [[Zpívající fontána (Praha)|Zpívající fontánu]].
Na ochozu věže sloužíval svatovítský hlásný, jehož hlavním úkolem v mírových dobách bylo střežit město před nebezpečím požáru. Spatřil-li plameny, vztyčil červený prapor nebo rozžal červenou lucernu ve směru, kde hořelo. Počet úderů Zikmunda pak udával ohroženou čtvrť. Hlásný spustil z věže dolů písemnou zprávu v plechové krabici. Tam již čekal strážník, který nesl depeši vstříc muži z malostranské strážnice, jenž pospíchal po zámeckých schodech vzhůru ke Hradu.
 
Vedle tří věží katedrály vstupují do panoramatu Hradčan i dvě věže kostela sv. Jiří, románská Černá věž, věž hradního purkrabství trojice věží, které zpevnily obranu hradu proti severní straně- Daliborka, Bílá věž, a Mihulka.
 
* Bílá věž
takzvaná Bílá věž je pozůstatek Soběslavova románského opevnění ( 1125 - 1140) představuje masiv založený na půdorysu 12x12 metrů.