Kněževes (okres Žďár nad Sázavou): Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
Jardasad (diskuse | příspěvky)
Jardasad (diskuse | příspěvky)
Verze 12330074 uživatele Jardasad (diskuse) zrušena
Řádek 36:
První písemná zmínka o obci pochází z roku [[1370]].
 
V obci bude možné již brzy navštívit muzeum zaměřené na dějiny regionu, které našlo své sídlo v areálu zdejší tvrze a zámku. Součástí muzea bude odborná pracovna, veřejně přístupná knihovna se studovnou, studijní depozitář či přednáškový sál.
 
{| class="wikitable" style="text-align:right"
Řádek 86:
 
== Pamětihodnosti ==
V obci Kněževes (nad Oslavou) se nachází řada kulturních památek. Mezi nejstarší pamětihodnosti obce patří areál zdejšího loveckého zámku, který ve svých zdech dodnes uchováváobsahuje výjimečně dobře dochované gotické jádro původní kněževeské tvrze. Vrcholně gotická tvrz prošla pozdně gotickoustředověkou přestavbou. Nedlouho poté byla doplněna o renesanční přístabupřístavbu, která vyplnilazformovala částbudovu do původníhoblokové nádrvořípodoby. Objekt byl snad již v průběhu druhé poloviny 17. století byl využíván jako letohrádek, který byl středemsprávním střediskem rozsáhlého kněževeského polesí. Již v druhé polovině 17. století se zde také uvádí hajný. Další obdobné doklady pocházejí ze 30. let 18. století. Situaci kněževeského polesí názorně dokladují ještě mapy z druhé poloviny 18. a počátku 19. století. Stavba zámku byla z části výrazně barokně upravena pro potřeby vrchnosti okolo poloviny 18. století, kdy zde vzniká velký lovecký sál ses zdobenýmdosud (dosudautenticky zachovalým) dřevěným trámovým stropem, zdobeným bohatou profilací s řezbami, a klenutý kabinet. V průběhu druhé poloviny 18. století však v rámci reorganizace lesní správy na panství ztrácí zámek na významu a jeho stavba zámku je připojena k areálu dvorausedlosti čp. 3. Budova je příležitostně užívána vrchností po celé devatenácté a první čtyři desetiletí dvacátého století, a to zejména v době honů, kdy se zde se odehrávala společenská část programu spojená s hostinou. VPro budovětento účel byly takév budově zřízeny jednoduché pokoje pro příležitosnépříležitostné ubytování panstva.
 
Mimo téměř intakněintaktně dochovaný pozdně gotický palác tvrze jsou v budově zachovány i cenné konstrukce z doby barokní přestavby. Jde zejména o rozměrnou, atypicky formovanou, černou kuchyni a velký sál sse zmíněným trámovým stropem, který byl po desetiletí ukrytý pod omítaným podhledem (původní trámový strop byl zakryt pravděpodobně již v průběhu první poloviny 19. století).
 
K hlavní budově přiléhají klasicistní stáje a částečně podsklepená stodola (sklepy jsou renesančního a pozdně barokního stáří). V areálu jsou dochovány fragmenty starší zástavby někdejšíhostaršího dvora, zrušené při spojení zámku s usedlostí čp. V3. zahraděNejvýraznějším zazbytkem zámkemtohoto dvora je zachovánaizolovaně původnísituovaná brána, jižnápadně zanikléhoumístěná hospodářskéhov dvorazadní části parcely.
* Barokní kaple sv. Floriána na návsi (kulturní památka)
* Lovecký zámek (čp. 3) s gotickým jádrem, renesančními, pozdně barokními a klasicistními přístavbami (kulturní památka)