Kněževes (okres Žďár nad Sázavou): Porovnání verzí

V obci bude možné již brzy navštívit muzeum zaměřené na dějiny regionu, které našlo své sídlo v areálu zdejší tvrze a zámku. Součástí muzea bude odborná pracovna, veřejně přístupná knihovna se studovnou, studijní depozitář či přednáškový sál.

V obci Kněževes (nad Oslavou) se nachází řada kulturních památek. Mezi nejstarší pamětihodnosti obce patří areál zdejšího loveckého zámku, který ve svých zdech dodnes obsahuje výjimečněuchovává dobře dochované gotické jádro původní kněževeské tvrze. Vrcholně gotická tvrz prošla pozdně středověkougotickou přestavbou. Nedlouho poté byla doplněna o renesanční přístavbupřístabu, která zformovalavyplnila budovu dočást blokovépůvodního podobynádrvoří. Objekt byl snad již v průběhu druhé poloviny 17. století byl využíván jako letohrádek, který byl správním střediskemstředem rozsáhlého kněževeského polesí. Již v druhé polovině 17. století se zde také uvádí hajný. Další obdobné doklady pocházejí ze 30. let 18. století. Situaci kněževeského polesí názorně dokladují ještě mapy z druhé poloviny 18. a počátku 19. století. Stavba zámku byla z části výrazně barokně upravena pro potřeby vrchnosti okolo poloviny 18. století, kdy zde vzniká velký lovecký sál sse dosudzdobeným autenticky(dosud zachovalým) dřevěným trámovým stropem, zdobeným bohatou profilací s řezbami, a klenutý kabinet. V průběhu druhé poloviny 18. století však v rámci reorganizace lesní správy na panství ztrácí zámek na významu a jeho stavba zámku je připojena k areálu usedlostidvora čp. 3. Budova je příležitostně užívána vrchností po celé devatenácté a první čtyři desetiletí dvacátého století, a to zejména v době honů, kdy se zde se odehrávala společenská část programu spojená s hostinou. ProV tento účelbudově byly v budově zřízeny jednoduchétaké pokoje pro příležitostnépříležitosné ubytování panstva.

Mimo téměř intaktněintakně dochovaný pozdně gotický palác tvrze jsou v budově zachovány i cenné konstrukce z doby barokní přestavby. Jde zejména o rozměrnou, atypicky formovanou, černou kuchyni a velký sál se zmíněnýms trámovým stropem, který byl po desetiletí ukrytý pod omítaným podhledem (původní trámový strop byl zakryt pravděpodobně již v průběhu první poloviny 19. století).

K hlavní budově přiléhají klasicistní stáje a částečně podsklepená stodola (sklepy jsou renesančního a pozdně barokního stáří). V areálu jsou dochovány fragmenty starší zástavby staršíhoněkdejšího dvora, zrušené při spojení zámku s usedlostí čp. 3.V Nejvýraznějšímzahradě zbytkemza tohoto dvorazámkem je izolovanězachována situovanápůvodní brána, nápadnějiž umístěnázaniklého vhospodářského zadní části parcelydvora.