Hermann Müller-Karpe: Porovnání verzí

Odebráno 18 bajtů ,  před 6 lety
m
WPCleaner v1.34 - Opraveno pomocí WP:WCW (Nesprávný počet hranatých závorek - Opravy pravopisu, typografie nebo kódu)
m (WPCleaner v1.34b - Opraveno pomocí WP:WCW (Kategorie s malým prvním písmenem - Opravy pravopisu a typografie))
m (WPCleaner v1.34 - Opraveno pomocí WP:WCW (Nesprávný počet hranatých závorek - Opravy pravopisu, typografie nebo kódu))
'''Hermann Müller-Karpe''' ([[1. únor|1. února]]a [[1925]] [[Hanau]] - [[20. září]] [[2013]] in [[Marburg]]) byl německý archeolog.
 
== Život ==
Jako syn studijního rady působil Müller-Karpe po složení maturitní zkoušky krátce na ''Institutu pro vlastivědný výzkum Korutan (Institut für Kärntner Landesforschung)'' v [[Klagenfurt am Wörthersee|Klagenfurtu]], než byl v roce [[1944]] povolán k [[Wehrmacht|Wehrmachtu]]u a posléze se dostal do zajetí.
 
Po těchto událostech studoval prehistorickou, protohistorickou i klasickou archeologii na ''[[ Philipps-Universität Marburg|univerzitě]]'' v [[Marburg]]u a promoval roku [[1948]] na katedře před- a protohistorie vedené tehdy [[Gero von Merhart]]em. Po promoci působil jako vědecký spolupracovní ''[[Hessisches Landesmuseum (Kassel)|Hessenského zemského muzea]]'' v [[Kassel]]u, od roku [[1950]] potom jako konzervátor ''[[Archäologische Staatssammlung|Státní prehistorické sbírky (Prähistorische Staatssammlung)]]'' v [[Mnichov]]ě. Během tohoto působení prováděl archeologické výzkumy v [[HessenskoHesensko|HessenskuHesensku]] i v [[Bavorsko|Bavorsku]] a podnikal služební cesty po muzejích severně i jižně od [[Alpy|Alp]]. Na doporučení [[Joachim Werner|Joachima Wernera]] (řádného profesora na univerzitě v Mnichově) habilitoval roku [[1958]] jako docent na katedře před- a protohistorie [[Ludwig-Maximilians-Universität München|mnichovské univerzity]]. Ve své habilitační práci se zabýval chronologií doby popelnicových polí severně a jižně od Alp. Poté vyučoval od roku [[1959]] ve [[Würzburg]]u a roku [[1963]] se stal řádným profesorem v [[Frankfurt nad Mohanem|Frankfurtu nad Mohanem]]. V letech [[1980]]–[[1986|86]] vedl nově založenou ''Komisi pro obecnou a srovnávací archeologii (Kommission für Allgemeine und Vergleichende Archäologie) [[Deutsches Archäologisches Institut|Německého archeologického institutu]]'' (tehdy) v [[BonnuBonn]]u. Jako ředitel komise přednášel, organizoval kolokvia, založil nový časopis a dvě řady monografií, podněcoval vysílání archeologických expedic, byl zodpovědný za archeologický výzkum v [[Peru]] a podnikl výzkumné výpravy do [[Střední Amerika|Střední-]] a [[Jižní Amerika|Jižní Ameriky]], do [[Rusko|Ruska]] a na [[Sibiř]] a do afrických a asijských zemí.
Jako syn studijního rady působil Müller-Karpe po složení maturitní zkoušky krátce na ''Institutu pro vlastivědný výzkum Korutan (Institut für Kärntner Landesforschung)'' v [[Klagenfurt am Wörthersee|Klagenfurtu]], než byl v roce [[1944]] povolán k [[Wehrmacht|Wehrmachtu]] a posléze se dostal do zajetí.
 
Po těchto událostech studoval prehistorickou, protohistorickou i klasickou archeologii na ''[[ Philipps-Universität Marburg|univerzitě]]'' v [[Marburg]]u a promoval roku [[1948]] na katedře před- a protohistorie vedené tehdy [[Gero von Merhart]]em. Po promoci působil jako vědecký spolupracovní ''[[Hessisches Landesmuseum (Kassel)|Hessenského zemského muzea]]'' v [[Kassel]]u, od roku [[1950]] potom jako konzervátor ''[[Archäologische Staatssammlung|Státní prehistorické sbírky (Prähistorische Staatssammlung)]]'' v [[Mnichov]]ě. Během tohoto působení prováděl archeologické výzkumy v [[Hessensko|Hessensku]] i v [[Bavorsko|Bavorsku]] a podnikal služební cesty po muzejích severně i jižně od [[Alpy|Alp]]. Na doporučení [[Joachim Werner|Joachima Wernera]] (řádného profesora na univerzitě v Mnichově) habilitoval roku [[1958]] jako docent na katedře před- a protohistorie [[Ludwig-Maximilians-Universität München|mnichovské univerzity]]. Ve své habilitační práci se zabýval chronologií doby popelnicových polí severně a jižně od Alp. Poté vyučoval od roku [[1959]] ve [[Würzburg]]u a roku [[1963]] se stal řádným profesorem v [[Frankfurt nad Mohanem|Frankfurtu nad Mohanem]]. V letech [[1980]]–[[1986|86]] vedl nově založenou ''Komisi pro obecnou a srovnávací archeologii (Kommission für Allgemeine und Vergleichende Archäologie) [[Deutsches Archäologisches Institut|Německého archeologického institutu]]'' (tehdy) v [[Bonnu]]. Jako ředitel komise přednášel, organizoval kolokvia, založil nový časopis a dvě řady monografií, podněcoval vysílání archeologických expedic, byl zodpovědný za archeologický výzkum v [[Peru]] a podnikl výzkumné výpravy do [[Střední Amerika|Střední-]] a [[Jižní Amerika|Jižní Ameriky]], do [[Rusko|Ruska a na [[Sibiř]] a do afrických a asijských zemí.
 
 
Mimo jiné byl členem ''Německého archeologického institutu'', ''[[British Academy|Britské akademie]], [[Slovinská akademie věd a umění|Slovinské akademie věd a umění]]'', vědecké společnosti na ''[[Univerzita Johanna Wolfganga Goetheho Frankfurt|Univerzitě Johanna Wolfganga Goetheho ve Frankfurtu]]'', ''Římsko-germánské komise'', stálé komise ''[[l’Union Internationale des Sciences Préhistoriquies et Protohistoriques|Mezinárodí unie pre- a protohistorických věd]]'', a dalších.
V roce [[1996]] obdržel Hermann Müller-Karpe čestný doktorát na ''[[Univerzita Komenského v Bratislavě|Univerzitě Komenského]] v [[Bratislava|Bratislavě]]''<ref>Archív UK: [http://staryweb.uniba.sk/index.php?id=3237 ''ČESTNÍ DOKTORI UK: Prof. Dr. Hermann Müller-Karpe''] Universita Komenského, 2010</ref>.
 
Na téma své habilitační práce navázal důležitými pracemi k pozdní [[Doba bronzová|době bronzové]] v [[Itálie|Itálii]], mezi jinými prací o časném osídlení území města [[Řím]]a. V roce [[1965]] inicioval vydávání rozsáhlé edice ''[[Prähistorische Bronzefunde|Prähistorische Bronzefunde (PBF)]]'', která do dnešních dob (nyní pod vedením [[Albrecht Jockenhövel|Albrechta Jockenhövela]] a [[Ute Luise Dietz]]) vychází na univerzitách ve Frankfurtu na Mohanem a [[Münster]]u.
 
Známá jsou Müller-Karpova rozsáhlá materiálová studia jako ''[[Handbuch der Vorgeschichte]]'', kde uplatnil kulturně-historický pohled zakotvený v komparaci chronologicky současných artefaktů a jejich zastoupení, odmítl nicméně data získaná [[Radiokarbonová metoda datování|radiokarbonovou metodou]], díky čemuž byly jeho závěry překonané již v době svého vzniku.
Na téma své habilitační práce navázal důležitými pracemi k pozdní [[Doba bronzová|době bronzové]] v [[Itálie|Itálii]], mezi jinými prací o časném osídlení území města [[Řím]]a. V roce [[1965]] inicioval vydávání rozsáhlé edice ''[[Prähistorische Bronzefunde|Prähistorische Bronzefunde (PBF)]]'', která do dnešních dob (nyní pod vedením [[Albrecht Jockenhövel|Albrechta Jockenhövela]] a [[Ute Luise Dietz]]) vychází na univerzitách ve Frankfurtu na Mohanem a [[Münster]]u.
 
Známá jsou Müller-Karpova rozsáhlá materiálová studia jako ''[[Handbuch der Vorgeschichte]]'', kde uplatnil kulturně-historický pohled zakotvený v komparaci chronologicky současných artefaktů a jejich zastoupení, odmítl nicméně data získaná [[Radiokarbonová metoda datování|radiokarbonovou metodou]], díky čemuž byly jeho závěry překonané již v době svého vzniku.
 
Z jeho pěti dětí se nejstarší syn [[Michael Müller-Karpe]] stal také archeologem a působí v ''[[Römisch-Germanisches Zentralmuseum|Římsko-germánském ústředním muzeu]]'' v [[MainzMohuč|Mainzu]]u, nejmladší syn [[Andreas Müller-Karpe|Andreas]] je profesorem prehistorie a protohistorie na univerzitě v Marburgu.
 
== Dílo ==