Kněževes (okres Žďár nad Sázavou): Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
→‎Pamětihodnosti: J. Sadílek, Kněževes čp. 3. Stavebně historický průzkum. Bystřice nad Pernštejnem 2013.
→‎Pamětihodnosti: J. Sadílek, Kněževes čp. 3. Stavebně historický průzkum. Bystřice nad Pernštejnem 2013.
Řádek 86:
 
== Pamětihodnosti ==
V obci Kněževes (nad Oslavou) se nachází řada kulturních památek. Mezi nejstarší pamětihodnosti obce patří areál zdejšího loveckého zámku, který ve svých zdech dodnes uchovává dobře dochované gotické jádro původní kněževeské tvrze. Vrcholně gotická tvrz prošla pozdně gotickou přestavbou. Nedlouho poté byla doplněna o renesanční přístabu, která vyplnila část původního nádrvoří. Objekt byl snad již v průběhu druhé poloviny 17. století byl využíván jako letohrádek, který byl středem rozsáhlého kněževeského polesí. Již v druhé polovině 17. století se zde také uvádí hajný. Další doklady pocházejí ze 30. let 18. století. Situaci kněževeského polesí názorně dokladují ještě mapy z druhé poloviny 18. století. Stavba byla z části výrazně barokně upravena pro potřeby vrchnosti okolo poloviny 18. století, kdy zde vzniká velký lovecký sál se zdobeným (dosud zachovalým) dřevěným trámovým stropem a klenutý kabinet. V průběhu druhé poloviny 18. století však v rámci reorganizace lesní správy na panství ztrácí na významu a stavba zámku je připojena k areálu dvora čp. 3. Budova je příležitostně užívána vrchností po celé devatenácté století, a to zejména v době honů, kdy se zde se odehrávala společenská část programu spojená s hostinou. V budově byly také pokoje pro příležitosné ubytování panstva.
 
Mimo téměř intakně dochovaný pozdně gotický palác tvrze jsou v budově zachovány i cenné konstrukce z doby barokní přestavby. Jde zejména o rozměrnou černou kuchyni a velký sál s trámovým stropem, který byl po desetiletí ukrytý pod omítaným podhledem (původní trámový strop byl zakryt pravděpodobně již v průběhu první poloviny 19. století).