Ravenna: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
fix odkazu na rozcestníky: Honorius, Římská říše, světec
rozšíření
Řádek 39:
Po sesazení posledního západního císaře Romula Augusta roku 476 vládl v Ravenně germánský král [[Odoaker]] a východořímský císař Zeno pověřil [[Ostrogóti|ostrogótského]] krále [[Theodorich Veliký|Theodoricha]], aby Itálii znovu dobyl. Po dlouhém obléhání Theodorich Ravennu dobyl a velmi zvelebil. Jeho nástupci tam vládli do roku 540, kdy město dobyl východořímský vojevůdce [[Belisar]]. Ravenna se později stala centrem byzantského exarchátu. Roku 751 dobyl Ravennu lombardský král Aistulf a od roku [[784]] patřila Ravenna papežům. V letech 1275–1440 bylo město samostatné a po krátké vládě Benátčanů připadlo roku 1509 opět papežům. V následujících staletích město odvodnilo okolní močály, kde vznikla orná půda. V letech 1796–1814 připadla Ravenna napoleonské „[[Cisalpinská republika|Předalpské republice]]“ a roku 1861 se stala součástí Itálie.
 
== Město a pamětihodnosti ==
== Pamětihodnosti ==
Hlavními pamětihodnostmi jsou raněkřesťanské kostely a [[Baptisterium|baptisteria]] s bohatou [[mozaika|mozaikovou]] výzdobou. Středem historického centra města je ''Piazza del Popolo'', najdeme zde budovu radnice (Palazzo Comunale) ze 17. st. a Palazzo Veneziano ze 17. st. Na dvou žulových sloupech z roku 1483 jsou umístěni patroni města. Půjdeme-li pár set metrů jihozápadním směrem najdeme zde na Piazza Duomo ''katedrálu (Duomo)'', dóm vystavěný na v roce 1740 na základech nejstaršího ravennského kostela ze 4. až 5. st. Z původní stavby se dochovaly věž z 10. st. a [[krypta]]. Vedle dómu stojí ''Neonovo baptisterium'' z 5. st. Jižně od Piazza del Popolo v ulici Via C. Ricci, respektive na nám. Piazza Francesco, se nachází [[Klášter|klášterní]] kostel ''San Francesco'' s [[Románská architektura|románskou]] zvonicí založený v 5. st. Severovýchodně od hlavního náměstí Piazza del Poppolo najdeme areál s kostelem ''San Vitale'' z počátku 6. st. a pozůstatky zaniklého palácového komplexu (mauzoleum Gally Placidie) z poč. 5. st. Východně od náměstí na jedné z hlavních ulic Via Roma je kostel ''Sant'Apolinare Nuovo'' z 5. st. zbytky paláce z 7. až 8. st. Na téže ulici je [[Barokní architektura|barokní]] kostel ''S. Maria in Porto'' vystavěný v letech 1553 až 1784.
Hlavními pamětihodnostmi jsou raněkřesťanské kostely a [[Baptisterium|baptisteria]] s bohatou [[mozaika|mozaikovou]] vzdobou.
*'''Piazza del Popolo''', hlavní náměstí s radnicí
 
* '''Chrám San Vitale''' je osmiboká centrální cihlová stavba s mohutnou [[kopule|kopulí]], dokončená roku [[548]]. V době [[byzantská říše|byzantské]] vlády vyzdobena mozaikami, které jsou pokládány za nejlepší mozaikový soubor mimo území Byzance - dnes dochovány v [[presbyterium|presbyteriu]]. Chrám se stal vzorem pro stavbu kaple [[Karel Veliký|Karla Velikého]] v císařské falci v [[Cáchy|Cáchách]].
* '''Mauzoleum Gally Placidie''', kolem [[430]], s bohatou mozaikovou výzdobou.
*'''Dóm''' z 18. st. s kostelní věží z 10. st.
* '''Neonovo baptisterium ortodoxních''', menší osmiboká stavba z počátku 5. století s mozaikovým stropem (po 450).
* '''Baptisterium ariánů''', menší osmiboká kaple z konce 5.století.
* '''Arcibiskupská kaple San Andreas''' v prvním patře [[biskup]]ského paláce - ve tvaru kříže s mozaikovým stropem (kolem roku [[500]]).
* '''San Apollinare Nuovo''', raně křesťanská trojlodní [[bazilika]] bez [[transept]]u, postavená Theodorichem Velikým kolem roku [[520]] pro [[ariánství|ariány]]. Po obou stranách hlavní lodi nad sloupořadím jsou tři pásy mozaik, zobrazujících výjevy z [[evangelium|evangelií]], procesní průvode [[Svatý|světců a světic]], směřujícím k Panně Marii a Ježíši Kristovi na trůnu, přístav a město v Classe i Theodorichův palác.
* '''Theodorichův palác''' - zříceniny u nádraží, známé pod tímto jménem, zřejmě nebyly sídlem ostrogótského krále, ale spíše úřadu byzantského [[exarcha|exarchy]], strážnicí nebo kostelem.
*'''Santa Maria in Porto''', barokní kostel z 16. až 18. st.
* '''[[Theodorichovo mausoleum]]''' z roku 520 je centrální desetiboká stavba s ochozem a [[monolit]]ickou střechou z jediného kusu [[Istrie|istrijského]] vápence o průměru 10 m, který váží přes 300 tun.
* '''San Apollinare in Classe''' za městem směrem k přístavu - typická raně křesťanská trojlodní bazilika bez transeptu. Vysvěcena [[549]], zvonice z konce [[10. století]]. Interiér apsidy je bohatě vyzdoben mozaikami, mozaiková výzdoba na stěnách lodi byla zničena patrně roku [[1440]].
* '''Theodorichův palác''' - zříceniny u nádraží, známé pod tímto jménem, zřejmě nebyly sídlem ostrogótského krále, ale spíše úřadu byzantského [[exarcha|exarchy]], strážnicí nebo kostelem.
 
== Doprava ==