Marshallův plán: Porovnání verzí

Marshallův plán (editovat)

Verze z 6. 3. 2015, 08:30

Odebrány 2 bajty , před 5 lety

m

Editace uživatele 213.155.251.129 (diskuse) vráceny do předchozího stavu, jehož autorem je JAnDbot

Harold

Prověření uživatelé, Patroláři

218 473

editací

Verze z 6. 3. 2015, 08:30 (editovat) 213.155.251.129 (diskuse) (→‎Jednání) značky: editace z Vizuálního editoru Možný vandalismus ← Přejít na předchozí porovnání		Verze z 6. 3. 2015, 08:30 (editovat) (zrušit editaci) Harold (diskuse \| příspěvky) m (Editace uživatele 213.155.251.129 (diskuse) vráceny do předchozího stavu, jehož autorem je JAnDbot) Přejít na další porovnání →
Nedlouho poté, co Marshall nastoupil na ministerstvo zahraničí, musel řešit celou řadu zahraničněpolitických a vojenských problémů. Na únorové schůzce s Trumanem, Achesonem a senátorem Vandenbergem museli jednat o situaci v [[Turecko\|Turecku]] a zejména v [[Řecko\|Řecku]]. Během jednání došlo ke shodě demokratů i republikánů v otázce podpory zmiňovaných zemí. Na jejich podporu byla vyčleněna částka 400 milionů dolarů. Marshall čím dál tím více pozornosti upíral k hospodářské situaci válkou zničené [[Evropa\|Evropy]], kde byly desítky milionů lidí bez práce a [[nálet]]y zničená města. Uvědomoval si, že politická stabilita jde ruku v ruce s prosperujícím [[hospodářství]]m a že není možné stále ~~psílat~~posílat do Evropy peníze, aniž by existovala nějaká širší koncepce. Částka zaslaná [[Řecko\|Řecku]] a [[Turecko\|Turecku]] byla pouze výrazem akutní potřeby. Pokud by se však situace nelepšila, hrozilo nebezpečí šíření [[komunismus\|komunismu]] do západní Evropy. Nebezpečná situace byla nejen ve Francii a Itálii, kde byli komunisté dokonce ve vládě, ale nejistý byl také vývoj v Německu. Zde [[Josif Vissarionovič Stalin\|Stalin]] zdržoval veškerá jednání o jeho novém uspořádání. Byl si velmi dobře vědom, že čas hraje pro něj. A podle tradičního komunistického hesla „čím hůře, tím lépe pro nás“ čekal, že mu sílící komunistické hnutí v Německu zajistí kontrolu nad touto zemí. Toto všechno si Marshall, který již během svého působení v Číně získal další zkušenosti s komunisty, uvědomoval. Hospodářská situace v Evropě byla zoufalá. Do toho ještě přišlo hrozivé sucho v roce 1946 a nesmírně krutá zima v roce 1947. Tu pocítila zejména severní Evropa. [[Organizace spojených národů\|OSN]] neměla zdroje na odvrácení této situace. Zdroje v rámci [[Správa Spojených národů pro pomoc a obnovu\|UNRRA]] byly naprosto nedostačující a zahrnovaly pouze potraviny a léky pro ty nejzoufalejší situace. Zvolení generála Marshalla mělo velký význam. Jeho renomé mu umožnilo významným způsobem ovlivňovat [[Kongres]]. Než však mohl využít svůj vliv na Kongres, musel nejprve připravit plán na pomoc zničené Evropě. Důležitou roli měl sehrát Politický plánovací štáb Ministerstva zahraničních věcí. Do jeho čela byl postaven bývalý vyslanec v Moskvě [[George Kennan]]. == ~~Blbečkci :D~~Jednání == Když byl plán hotov, bylo nutné jej také patřičně prezentovat. Ideální příležitost se naskytla [[5. červen\|5. června]] [[1947]], kdy měl Marshall převzít [[Doctor honoris causa\|čestný doktorát]] na [[Harvardova univerzita\|Harvardově univerzitě]]. Při této příležitosti pak přednesl svůj slavný projev. Ten nebyl podle Marshalla namířen „...proti žádné zemi ani doktríně, ale pouze proti hladu, chudobě, zoufalství a chaosu.“ Jeho cílem pak mělo být „obnovení fungující světové ekonomiky, která umožní vznik politických a sociálních podmínek, v nichž mohou existovat svobodné instituce.“