Mudžáhid: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
m typo |
mBez shrnutí editace |
||
Řádek 5:
[[Etymologie|Etymologicky]] jde o arabské slovo, které má stejný [[slovní kořen]] jako ''džihád'' (جهد), znamenající ''úsilí'' nebo ''boj'', typicky (ne však nezbytně) vojenského nebo polovojenského charakteru a nábožensky motivovaný (kdy motivem je úsilí o zamezení cizího vlivu vetřelce a zachování vlivu islámu a islámských hodnot – z pohledu mudžáhedínů se tedy jedná o ospravedlněné, často defenzivní úsilí). Slovo mudžáhid bylo v západním světě poprvé definováno v roce [[1958]] pro konkrétně [[pákistán]]ské muslimy ve významu „ten, kdo bojuje ve svaté válce” popř. „muslimský guerrilový vzbouřenec,” předtím označovalo muslimy, kteří bojovali v konfliktech, jež měla ustanovit [[šaría]]. [[Osmané|Osmanský]] [[sultán]] Murad Khan II Khoja-Ghazi (vládl v letech {{nowrap|[[1421]]–[[1451]]}}) byl přezdíván „sultán mudžahedínů.”
Mudžahedíny (v militantní a guerillové části významu slova) coby stranu nějakého boje nebo válečného konfliktu lze nalézt<!--blbá formulace, nahraďte--> po celém území, kde má islám vliv – [[Indie]] a [[Kašmír]], [[Írán]] a [[Irák]], [[Myanmar]] a [[Filipíny]], [[Somálsko]] i ve válce v [[Čečna|Čečně]] a svazové republice [[Jugoslávie]]. Avšak, nejznámější událostí, která vedla ke zformování mudžahedínů z více než 30 muslimských zemí, byla [[Sovětská invaze do Afghánistánu|sovětská invaze do Afghánistánu]] v roce [[1979]]. Podle [[korán]]u nesmějí mudžahedíni v džihádu zabíjet ženy, děti, staré lidi a ostatní živé bytosti, nesmějí plundrovat či zohavovat mrtvá těla nepřátel – porušení se považuje za prohřešek.{{zdroj}}
Nejužší (a zřejmě ne tolik přesný) význam je „muslim, který bojuje ve svaté válce,“ (ten byl adoptován po roce [[1095]]), naopak nejobecnější význam pak znamená „ten, kdo se zasazuje o zachování a šíření hodnot, které ctí islám,“ přičemž toto úsilí může nabývat různých podob.
| |||