Newtonův gravitační zákon: Porovnání verzí

m
→‎Tíhová síla a tíha: odlišení značky tíhové a gravitační síly jako v jiných článcích
(→‎Tíhová síla: doplnění a formulační zpřesnění)
m (→‎Tíhová síla a tíha: odlišení značky tíhové a gravitační síly jako v jiných článcích)
Tíhová síla se mění se ''[[zeměpisná šířka|zeměpisnou šířkou]]'' a je vždy (až na póly) ''menší'' než gravitační síla a nemá (kromě na [[Zemský rovník|rovníku]] a na [[pól]]ech) s ní ani stejný směr. Rozdíl mezi tíhovou a gravitační silou není příliš velký a v běžných případech jej lze zanedbat.
 
Pole tíhové síly se nazývá ''tíhové pole''. Vektorem tíhové síly je určen svislý směr. Tíhová síla '''''F'''''<sub>gG</sub> udílí všem tělesům v soustavě spojené s povrchem Země ''[[tíhové zrychlení]]'' '''''g''''', tedy zrychlení [[volný pád|volného pádu]] v daném místě.
:<math>\mathbf{F_gF}_\mathrm{G} = m \mathbf{g}</math>.
 
 
'''[[Tíha]]''' je fyzikální veličina vyjadřující sílu, kterou v tíhovém poli působí těleso, nacházející se v dané soustavě v klidu, na podložku nebo závěs. Jedná se tedy o statický projev působící tíhové síly. Tíha '''''G''''' je proto stejně velká jako působící tíhová síla.
:<math>\mathbf{G} = \mathbf{F_gF}_\mathrm{G}</math>
 
Pojem tíhy lze zobecnit i na jiné soustavy pohybující se vzhledem k povrchu Země (či jiného tělesa). Pak vyjadřuje statické působení tělesa v této soustavě, které vzniká jako výsledek gravitační síly a všech působících [[setrvačná síla|setrvačných sil]] daných pohybem soustavy. V tomto smyslu se pak u soustav s výsledným nulovým silovým působením hovoří o ''beztížném stavu'' a u soustav s tíhou větší než místní gravitační síla o ''přetížení''.