Důl Ferdinand (Ostrava): Porovnání verzí

Konečné hloubky 134,6 m bylo dosaženo v roce 1863, jáma měla dvě patra. K těžbě uhlí sloužil parní těžní stroj s ležatým válcem o výkonu 12 [[koňská síla|HP]]. K čerpání důlní vody bylo nasazeno parní důlní tahadlové čerpadlo se stojatým válcem s vahadlem o výkonu 60 HP<ref>{{Citace monografie|příjmení = Klát|jméno = Jaroslav|příjmení2 = Matěj|jméno2 = Miloš|titul = Národní kulturní památka Důl Michal/Petr Cingr v Ostravě|vydání = |vydavatel = |místo = Ostrava|rok = 2006|počet stran = |strany = 20|isbn = 80-85034-34-4|poznámka = poznámka 15 pod čarou}}</ref>. Propojením podzemí s dolem Michael se využívalo k přirozenému větrání (přirozené cirkulace vzduchu v dole)<ref>{{Citace monografie|příjmení =kol. |jméno = |příjmení2 = |jméno2 = |titul = Od nálezu uhlí po útlum těžby na Ostravsku|vydání = |vydavatel = |místo = Ostrava|rok = 2022002|počet stran = 220|strany = 139|isbn = |poznámka = Klub přátel Hornického muzea OKD Ostrava-Petřkovice, neprodejné}}</ref>.

Na zrekonstruovaný [[Důl Michal|důl Michael]] byla v roce 1882 převedena těžba dolu Ferdinand, který se stal pomocným dolem a jámou záložní. Došlo k první koncentraci těžby uhlí, jeho třídění a expedici z jedné jámy. V témže roce jáma Ferdinand vyhořela<ref group="pozn.">Důl (těžní věž) byl vybudován ze dřeva.</ref> a v létech 1885 až 1886 byla zasypána.