Otevřít hlavní menu

Změny

Přidáno 3 022 bajtů, před 4 lety
Dodala jsem překlad z anglické wiki o úpadku cechů
 
Protože tento složitý a zcela nekonkurenční systém začal být postupně pro mnohé členy velmi svazujícím, docházelo často, zvláště v raném [[novověk]]u k porušování cechovních pravidel. Velmi běžné bylo například překračování maximálního povoleného počtu tovaryšů. Tato nepružnost a podvazování konkurenčního prostředí se nakonec staly i důvodem, proč byly nakonec cechy rušeny.
 
=== Úpadek cechů ===
Ogilvie (2004) ukazuje, že cechy negativně ovlivňovaly kvalitu, dovednosti i inovace. To, co ekonomové dnes nazývají "rent-seeking", přineslo do ekonomiky jen velké ztráty. Ogilvie také říká, že nevznikly žádné prokazatelně pozitivní externality, a poznamenává, že odvětví se začalo dařit až ve chvíli, kdy se cechy rozpadly. Cechy si svou existenci udržely po celá staletí především díky tomu, že jejich zdroje často putovaly do rukou politicky silných obchodníků. Na druhou stranu ale Ogilvie souhlasí s tím, že spolky vytvořily sociální kapitál společně sdílených norem, informací, podílových sankcí a kolektivní politické akce.
 
Z tohoto sociálního kapitálu těžili hlavně členové cechů, na rozdíl od lidí zvenčí. Cechovní systém se stal terčem kritiky na konci 18. století a na počátku 19. století. Bylo jim vytýkáno, že brzdí volný obchod, technologické inovace, přenos technologií a rozvoj podnikání. Dle některých pramenů z této doby se cechy stále víc a víc zapojovaly do jednoduchých teritoriálních bojů mezi sebou a proti řemeslníkům, kteří do cechů nepatřili.
 
Dva z nejotevřenějších kritiků cechovního systému byli Jean Jacques Rousseau a Adam Smith a po celé Evropě rostla tendence bojovat proti vládní kontrole nad obchody ve prospěch systému laissezfaire. Volný trh rychle rostl a vytvářel si cestu do politického a právní systému. Francouzská revoluce viděla cechy jako poslední pozůstatek feudalismu. Chapelierův zákon z roku 1791 zrušil cechy ve Francii úplně. Také Karl Marx kritizoval ve svém Komunistickém manifestu cechovní systém pro své rozdělení sociálního postavení ve vztahu utlačovatel versus utlačovaný, které bylo součástí manifestu. Někteří lidé této doby zastávali názor, že by cechy přesto měly přetrvat. Částečně díky neschopnosti kontrolovat nezvladatelné chování podniků se však valná většina obrátila proti cechům. Vzhledem k industrializaci, modernizaci průmyslu, obchodu a vzestupu silných národních států, které mohly přímo vydávat patenty či ochranu autorských práv (často odhalující obchodní tajemství), se síla cechů vytratila.
 
Po francouzské revoluci během 19. století cechy vymizely ve většině evropských zemí, kde byly přijaty zákonem o volném obchodu. Tou dobou bylo mnoho bývalých řemeslníků nuceno najít si zaměstnání v nově se rozvíjejících odvětvích zpracovatelského průmyslu. Ten využíval na rozdíl od řemeslnické práce standardizované metody - stroje.
 
rent-seeking – pokud například organizace využívá finančních prostředků aby nabyla většího majetku, aniž by to však prospěchu společnosti nebo ostatním
 
laissez-faire - heslo klasického liberalismu vyjadřující hlavní ekonomickou zásadu, aby hospodářskému dění byla ponechána volnost a aby zejména stát do něj nezasahoval.
 
== Odkazy ==
Anonymní uživatel