Borovice pokroucená: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
DAV456 přesunul stránku Borovice pokroucená na Pinus contorta s výměnou přesměrování |
Trochu to uspořádávám. |
||
Řádek 1:
{{Taxobox
| barva = lightgreen
| jméno = Borovice pokroucená
| obrázek = Pinus contorta contorta2.jpg
| popis obrázku = Borovice pokroucená - subsp. contorta
| šířka obrázku = 258px
| říše = [[rostliny]] (''Plantae'')
| podříše = [[cévnaté rostliny]] (''Tracheobionta'')
| oddělení = [[nahosemenné]] (''Pinophyta'')
| třída = [[jehličnany]] (''Pinopsida'')
| řád = [[borovicotvaré]] (''Pinales'')
| čeleď = [[borovicovité]] (''Pinaceae'')
| rod = [[borovice]] (''Pinus'')
| podrod = Pinus
| sekce = Trifoliae
| podsekce = Contortae
| binomické jméno = Pinus contorta
| druh popsal = Douglas ex Loudon, [[1838]]
}}
'''Borovice pokroucená''' (''Pinus contorta'') je severoamerický [[Druh (biologie)|druh]] dvoujehličné [[borovice]]. Svůj název dostala podle jehlic, většinou srpovitě pokroucených, dosti hustě obrůstajích větvičky. Je velmi [[variabilita|variabilní]] (viz 3 [[subspecie]]) a jako typický „[[pionýr]]“ obsazuje [[láva|lávová]] pole a plochy po [[požár]]ech. Je velice světlomilná, avšak v ostatních nárocích velmi skromná. Zpočátku roste velmi rychle, brzy však svůj růst končí a začíná plodit. Ve střední [[Evropa|Evropě]] se běžně vyskytují všechny subspecie.
== Synonyma ==
* ''Pinus murrayana'' Balf.
* ''Pinus Bolanderi'' Parlatore
* ''Pinus muricata'' Bolander
== Taxonomické členění, vzhled a výskyt ==
Dříve byly posuzovány [[borovice pokroucená]] a [[borovice Murrayova]] jako samostatné druhy. CRITCHFIELD (1957) přehodnotil původní [[agregát (biologie)|agregát]] jako jediný druh se čtyřmi subspeciemi, které byly později posouzeny (FARJON 2001) jako 3 samostatné subspecie (poddruhy), které se od sebe dost nápadně liší:
* ''Pinus contorta'' subsp. ''contorta'' – borovice pobřežní (shore pine) jsou nízké (max 10-14 m), netvárné [[strom]]y (někdy i [[keř]]e) s deštníkovitou [[Koruna stromu|korunou]] a velmi větevnaté. [[Jehlice]] mají krátké a úzké s množstvím [[průduch]]ů, [[šiška|šišky]] zpětně postavené na větvích, otevírající se po dozrání. Výskyt: obsazuje úzké pásmo pobřežních hor od [[mys]]u [[Mendocino]] až po [[Aljaška|Aljašku]].
* ''Pinus contorta'' subsp. ''latifolia'' (Engelm.) Critchf., 1957 – [[borovice tyčová]] (Kaňák K.,1980 - srv. lodgepole pine). Stromy 15-22 m, někde 30-35 m, max 48 m. Dlouhé jehlice střední tloušťky, šišky tvrdé a těžké, asymetrické, zůstávají na stromě neotevřené (serotinní). Používá se na výrobu pražců, [[telegraf]]ních [[Sloup (architektura)|sloupů]], [[pilot (podpěra)|pilotů]], lodní [[dřevo]]. Je to agresivní [[pionýr]] na požářištích a lávových polích, intolerantní sukcesní typ. Výskyt: areál největší z těchto poddruhů: celé pásmo [[Skalisté hory|Skalistých hor]] od Aljašky až po [[Colorado]], na západ až do [[Britská Kolumbie|Britské Kolumbie]].
[[Soubor:Pinus contorta latifolia tree.jpg|thumb|''Pinus contorta'' subsp. ''latifolia'']]
* ''Pinus contorta'' subsp. ''murrayana'' (Balf.) Engelm., 1880 – [[borovice Murrayova]] (Murray pine) je pomalejšího růstu (vysokohorský druh) a dosahuje výšky 20-25 (40) m. Jehlice široké, šišky odstálé, dozadu směřující, symetrické, otvírají se po dozrání. Výskyt: Areál [[oregon]]ské Kaskádové pohoří, [[Sierra Nevada]], východní část pohoří [[Siskiou Mts.]] a izolované populace v horách jižní [[Kalifornie]] a [[Baja California]] ([[Mexiko]]).
[[Soubor:Pinus contorta 8401.jpg|thumb|''Pinus contorta'' subsp. ''murrayana'']]
Poznámka: Critchfield vylišil celkem 4 poddruhy, tedy ještě subsp. ''bolanderi''. Ta však byla na základě dalších výzkumů přiřazena k subsp. ''contorta''.
== Vzhled ==
[[Borka]] tenká a hladká, v dospělosti tmavě červenohnědá, rozpraskávající se v šupiny. [[Letorost]]y zelené, lysé, během jednoho roku vytváří často 2 [[přeslen]]y. [[Pupen]]y podlouhle vejčité, 12 mm, červenohnědé, pryskyřičnaté. Šišky serotinní (otevírají se obvykle mnoho let po dozrání např. při [[požár]]u) i ne[[serotinní]], krátce stopkaté, jednotlivé nebo po několika pohromadě, značně asymetrické, 2-6 x 2-3 cm, se štítky kosočtverečnými, s malým pupkem a ostrými tenkými hroty. [[semeno|Semena]] velmi drobná, černavě hnědá.
== Ekologie ==
Tento druh je velmi variabilní, o čemž svědčí 3 velmi rozdílné poddruhy. V jeho celkovém spektru můžeme nalézt populace s charakterem [[klimax]]ovým, rostoucí ve směsích s jinými druhy, i velmi výrazně „pionýrské“ populace, nesnášející konkurenci.
Vertikální rozšíření je prakticky od mořské hladiny až do nadmořské výšky 3.600 m!
Na překryvu jejího [[areál]]u s areálem [[borovice Banksova|borovice Banksovy]] dochází ke [[Křížení (biologie)|křížení]] obou druhů (''Pinus'' x''murraybanksiana'' Righter & Stockwell, 1949).
== Využití ==
Tato borovice je hospodářsky velmi významným druhem. [[Dřevo]] se používá jako [[stavební materiál]] ([[Sloup (architektura)|sloupy]], [[železniční pražec|pražce]] apod.), nebo jako [[surovina]] pro výrobu [[Celulóza|celulózy]].
V [[Česko|ČR]]:
Pro jejich [[odolnost]] vůči [[Podnebí|klimatu]] a vůči [[imise|imisím]] (pocházejí z dosud činných vulkanických pohoří) a pionýrský charakter se často používají v imisních polohách [[Krušné hory|Krušných hor]] a při zalesňování [[rekultivace|rekultivačních]] ploch po těžbě ([[Okres Sokolov|Sokolovsko]]). Pro svoji odolnost, [[flexibilita|flexibilitu]] a nenáročnost je velmi vhodná i pro městské a okrasné výsadby.
== Zajímavosti ==
Dříve používali indiáni tyče na stavbu indiánských stanů ([[tee-pee]]) právě z této borovice a odtud její amer. název: lodgepole pine (borovice tyčová).
V [[sukcese (ekologie)|sukcesi]] této borovice hrají velkou roli [[požár]]y, po kterých se stává na spáleništích dominující dřevinou. Pro některé lokality, kde je žádoucí přirozená sukcese (např. [[Národní park]]y), jsou požáry uměle zakládány (tzv. řízené požáry).
== Odkazy ==
=== Literatura ===
* BUSINSKÝ, R. 2004. Komentovaný světový klíč rodu ''Pinus'' L. – Závěrečná zpráva „Výzkum a hodnocení genofondu dřevin z aspektu sadovnického použití“, Výzkumný ústav Silva Taroucy pro krajinu a okrasné zahradnictví, Průhonice.
* CRITCHFIELD, W. B. 1957. Geographic variation in Pinus contorta. Maria Moors Cabot Found. Bot. Res. 3: 1–118. Harvard Univ., Cambridge, Massachusetts, USA.
* FARJON, A. 2001. Word checklist and bibliography of Conifers. Second edition. Royal Bot. Gards., Kew, Richmond, UK. 309 pp.
* KAŇÁK, J. 1999. Introdukované druhy borovic v Arboretu Sofronka a jejich testování ve stresových podmínkách Krušných hor. – Acta Průhoniciana 68, Průhonice.
* KAŇÁK, J. 2004. Možnosti a úskalí introdukce některých druhů rodu Pinus. [Possibilities and difficulties of introduction of some species of Pinus genus.] In: Karas, J., *Kobliha, J. (eds.): Perspektivy lesnické dendrologie a šlechtění lesních dřevin. Sborník z konference. Kostelec n. Č. lesy, 12. – 13. 5. 2004. Praha, FLE ČZU, s. 76-84. ISBN 80-213-1164-9.
* PILÁT, A. 1964. Jehličnaté stromy a keře našich zahrad a parků. – Nakladatelství ČSAV, Praha.
* POKORNÝ, J. 1963. Jehličnany lesů a parků. – SZN, Praha.
=== Externí odkazy ===
* {{Commons|Pinus contorta}}
{{Borovice}}
{{Portály|Rostliny}}
[[Kategorie:Borovice]]
[[Kategorie:Okrasné dřeviny]]
| |||