Klínovec: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
Bez shrnutí editace
+ foto, úpravy hesla
Řádek 22:
'''Klínovec''' (německy ''Keilberg''), 1244 metrů nad mořem, je hora v severozápadních [[Čechy|Čechách]], nejvyšší vrchol [[Krušné hory|Krušných hor]]. Jde o třetí [[prominence|nejprominentnější]] a druhou [[izolace (topografie)|nejizolovanější]] českou horu.
 
Na vrcholové plošině se nachází v současnosti uzavřený hotel s 24 metrů vysokou rozhlednou (nově opravenou a zprovozněnou) a  telekomunikační věž vysoká 80 metrů. Z [[Jáchymov]]a vede k vrcholu [[Lanová dráha Jáchymov - Klínovec|lanovka]]. Rozhledna i hotel jsou nejstaršími a nejvýše položenými budovami v [[Krušné hory|Krušných horách]]. Severní svahy hory jsou oblíbeným [[Skiareál Klínovec|lyžařským střediskem]].
 
== Poloha ==
Řádek 30:
 
== Historie ==
OV [[16. století]] se o Klínovci se zmínil [[Johannes Mathesius]] v [[16. století]]. Klínovec je zmiňován i v souvislosti s [[lavina]]mi, které měly za následek lidskézničení obětilesů, zničenípoškození lesůněkolika domů a dokonce poškozeníněkolik několikalidských domůobětí. V historii nesla oblast Klínovce jméno ''Bartum'', jakožjako izkomolenina od ''Bartholomäusberg'', bylovyskytoval používánose i jménonázev ''Sonnenwirbel''.
 
V roce [[1817]] postavilo město [[Jáchymov]] na vrcholu vyhlídkovou věž, která v roce [[1868]] shořela. Tuto první vyhlídkovou věž navštěvovali často i  lázeňští hosté z Karlových Varů, odkud přijížděli kočáry taženými koňmi. V roce [[1883]] začal krušnohorský spolek z Jáchymova se stavbou kamenné [[rozhledna|rozhledny]]. Ta byla v srpnu následujícího roku pod názvem „Kaiser-Franz-Josephs-Turm“ / „Věž císaře Františka Josefa“ slavnostně otevřena. Věž vysoká 24 metrů stojí na vrcholu dodnes, je však ve špatném technickém stavu a je i s hotelem v současné době v  rekonstrukci. Na její vrchol vede 75 schodů. Počet návštěvníků rychle vzrůstal, a tak například v roce [[1885]] vrchol navštívilo 6000 lidí, z toho však jen 4623 vystoupilo na věž, důvodem, jak popsal jeden ze současníků, byla především fyzická náročnost výstupu a velmi úzký prostor schodiště.
[[Soubor:Fernsehturm auf dem Klínovec.jpg|thumb|left|Vysílač v únoru 2007]]
[[Soubor:Klínovec, vrchol.JPG|náhled|vlevo|Klínovec v únoru 2015]]
[[Soubor:Klinovec von haj aus.jpg|thumb|Sjezdovky na severních svazích (pohled z Háje u Loučné)]]
Kvůli silnému větru panujícímu téměř celoročně byla vrchní plošina rozhledny zastřešena, od roku [[1888]] ji kryla skleněná střecha. Vstupné v té době bylo 10 [[krejcar]]ů. S rozvojem turistiky bylo rozhodnuto o přístavbě sloužící k ubytování. Ta byla otevřena 18. srpna [[1893]]. V provozu byla každoročně od 1. května do 30. září a mimo provizorního ubytování pro deset osob poskytovala i teplá a studená jídla. Spolu s přístavbou to byla zřízena i stáj pro osm koní.
 
K [[1. červen|červnu]] [[1897]] byla na Klínovci zřízena i poštovní stanice, která za první léto provozu odeslala do Božího Daru přes 7 000 zásilek. V roce [[1907]] byla přistavěna ještě jedna budova s prostornou halou se stylovým kazetovým stropem, zobrazujícím znaky českých krušnohorských měst. K U příležitosti jubilejní výstavy pořádané na počest císaře [[František Josef I.|Františka Josefa I.]] v ní byly vystaveny průmyslové a řemeslné výrobky z českého [[Krušnohorsko|krušnohoří]].
 
Před vypuknutím [[první světová válka|první světové války]] byl hotel rozšířen a přistavěno bylo další patro. Současně byla dřívější stáj přestavěna na další ubytovací prostory a celý komplex byl opláštěn dřevem, které se na něm dochovalo dodnes. V roce [[1913]] měl hotel 40 ubytovacích místností pro 80 lidí. Vedle stájí pro 35 koní zde byly i garáže pro automobily.
[[Soubor:Klinovec von haj aus.jpg|thumb|Sjezdovky na severních svazích (pohled z Háje u Loučné)]]
Se vznikem [[Československo|Československa]], ke kterému území připadlo, zmizela i dvojjazyčnost v názvu hory, nejprve byl vybrán a používal se název '''Klín'''. V druhé polovině dvacátých let se název ustálil na dnešní Klínovec.
 
Se vznikem [[Československo|Československa]], ke kterému území připadlo, zmizela i dvojjazyčnost v názvu hory, nejprve byl vybrán a používal se název '''Klín'''. V  druhé polovině dvacátých let se název ustálil na dnešní Klínovec.
Dříve byla na vrcholu i [[meteorologie|meteorologická]] stanice. Počet turistů prudce vzrůstal zejména díky výstavbě silnice přímo na vrchol a také proto, že z Karlových Varů sem pravidelně jezdil autobus. Koncem dvacátých let byl komplex opět rozšířen a počet lůžek se zvýšil na 100.
 
Dříve byla na vrcholu i [[meteorologie|meteorologická]] stanice. Počet turistů prudce vzrůstal zejména díky výstavbě silnice přímo na vrchol a také proto, že z  Karlových Varů sem pravidelně jezdil autobus. Koncem dvacátých let byl komplex opět rozšířen a počet lůžek se zvýšil na 100.
 
Hostinec v té době provozovala rodina ''Wohlrab''; měl tři velké místnosti: ''Dotzauerův sál'', halu ''Sobitschka'' a  ''Müllerův sál''. Poslední byl pojmenován po okresním školním inspektorovi [[Anton Müller|Antonu Müllerovi]], dlouholetém předsedovi jáchymovského krušnohorského spolku.
 
Pro zimní sporty byly na svazích směrem k Jáchymovu vybudovány sjezdovky a sáňkařská dráha. Směrem k Oberwiesenthalu byl od roku [[1922]] v  provozu [[skokanský můstek]]; zdejší rekord ve [[Skoky na lyžích|skoku na lyžích]] 50 metrů vydržel mnoho let.
Před [[druhá světová válka|druhou světovou válkou]] měl hotel kapacitu 112 míst. Po válce nesla hora oficiální český název. Proud zejména německých turistů ustal a  obnovil se až v roce [[1972]], po zrušení vízové povinnosti pro občany [[Německá demokratická republika|NDR]].
 
== Lanovka na Klínovec ==