|
| mateřská dynastie = [[Porhoët]], Rohanové
| tituly = Knížata
| zakladatel = Alain I. de Rohan
| mýtický zakladatel=
| rok založení = [[11. století]]
| současná hlava =
| větve rodu = Rohan-Guéméné, Rohan-Rochefort, Rohan-Soubise, Rohan-Gié, Rohan-Chabot, Rohan-Gué-de-l'Isle, Rohan-Polduc, Rohan-Montauban
|}}
'''Rohanové''' jsou [[bretaň|bretonský]], respektive francouzský šlechtický rod, jméno je odvozeno od [[Rohan (Morbihan)|Rohanu]] v [[Morbihan]]u. Za zakladatele tohoto rodu se považuje [[Alain I. de Rohan]], který začal používat titul [[vikomt]] de Rohan (poprvé [[1118]] a později další členové získávají tituly [[hrabě]] a [[kníže]] de Rohan). Postupem času se rod Rohanů rozštěpil na několik linií, některé odešly z Francie (po Velké francouzské revoluci) a dnes žijí i v Rakousku, Spojeném království atd.
== Historie ==
[[Soubor:Rohanský palác, Karmelitská 02.JPG|náhled|[[Rohanský palác]] v Karmelitské ulici v Praze]]
Rohanové se píší po malé vesnice z bretaňského Morbihanu (dnešní department). Alain I. jako syn Alaina de Porhoët začal používat jméno Rohan po místě, kde se narodil. Svůj původ odvozují od mnoha vládnoucích rodů v Evropě, především pak v Bretani. Stávají se poměrně záhy po začlenění Bretaně do Francie významným rodem, který si upevňuje moc vytvářením přátel s nejmocnějšími rody Francie. Čtyři členové rodu se stali [[kardinál]]y a [[Henri II. de Rohan|Jindřich II. Rohan]] byl bratranec [[Jindřich IV. Francouzský|Jindřicha Navarského]], vůdce hugenotů a pozdějšího francouzského krále.<ref>{{Citace elektronické monografie| příjmení =| jméno =| datum = 22.07.2005| url = http://www.part.cz/part/buxus/generate_page.php3?page_id=7442| titul = Sychrov: Zámek princezen| jazyk =| datum přístupu = 2007-10-25| rok přístupu =}} – neplatný odkaz !</ref> Rod se během času rozdělil na tyto větve.
=== Rohan ===
[[Soubor:Blason fam fr Rohan.svg|thumb|Moderní erb rohanského rodu]]
První, kdo používal titul ve spojení se místním jménem Rohan (vikomt de Rohan) je Alain I. v první polovině 12. století. Po vymření této hlavní větve v 16. století nakonec titul přešel na hlavu linie Rohan-Gié.
=== Rohan-Gué-de-l'Isle ===
<!-- [[Soubor:Blason fam fr Rohan du Gué de l'Isle.svg|thumb|Rohanský erb s brisurou, stříbrným břevnem]] -->
Větev, která vznikla ji roku 1270, vymřela roku 1530. Příslušníci se psali po [[Saint-Étienne-du-Gué-de-l'Isle]] v [[Côtes-d'Armor]]. Z této větve se oddělila větev Rohan-Polduc.
=== Rohan-Poulduc ===
[[Soubor:Blason fam fr Rohan-Guéménée.svg|thumb|Erb Rohanů, knížat de Guémené]]
Větev založil Charles I., mladší sny Jeana I. a Jany, dcery navarrské královny [[Jana II. Navarrská|Jany II.]] Charles začal na konci 14. století užívat titul pána z Guémené ([[Guémené-sur-Scorff]], knížectví od roku 1570). Později byl pro Rohany-Guémené vytvořen vévodský titul de Montbazon (1588, poté zanikl a byl obnoven roku 1594) spojený se stavem francouzských pairů.
Z této větve pochází řada významných osobností, včetně kontroverzních, intrikánky [[Marie de Rohan]], provdané vévodkyně de Luynes, nebo [[Louis René Édouard de Rohan|kardinála Rohana]] zapleteným do náhrdelníkové aféry.
V době Velké francouzské revoluce Rohanové emigrovali a tato větev hrála důležitou roli v řadách royalistické kontrarevoluce (ve službách Velké Británie a Rakouska). V mezidobí našla větev azyl v Rakousku (v roce 1808 jim zde byl uznán titul knížete z Rohanu). Za Napolenova císařství se někteří Rohanové smířili a navrátili se do Francie (ještě v roce 1808 byl této větvi potvrzeno postavení [[šlechta císařství|hrabat císařství]]), nicméně hlava rodu [[Charles Alain de Rohan|Charles Alain]] se odmítl do Francie vrátit, načež byl roku 1809 ve Francii odsouzen k smrti.
Po restauraci Bourbonů došlo k normalizaci vztahů (byl jim například obnoveno postavení pairů), nicméně ani poté se do Francie nevrátili, naopak si vybudovali venkovské sídlo v Čechách na [[Sychrov (zámek)|Sychrově]] v roce 1820.
Na vídeňském kongresu bylo řešeno také bouillonské dědictví, které bylo roku 1824 vyřešeno přiznání titulu vévody de Bouillon pro hlavu rodu.
=== Rohan-Gié ===
<!-- [[Soubor:Blason fam fr Rohan-Gié.svg|thumb|Erb Rohan, seigneur de Gié]] -->
Větev, která se oddělila od větve Rohan-Guémenée v roce 1541 a píše se po obci [[Gyé-sur-Seine]].
Po oddělení získali získali Léon (zprvu vikomství, od roku 1548 knížectví). Členové konvertovali ke kalvinismu a tato větev po dobu své existence hrála důležitou roli v podpoře [[hugenot]]ů v Bretani. Největší význam dosáhla větev za [[Henri II. de Rohan|Henriho II.]], kterému se podařilo povýšit na vévodu z Rohanu (1603), s titulem spojen stav pairů Francie.
Pro Henriho bratra Benjamina byl vytvořen roku [[1626]] titul vévody de Frontenay.
Bratry Henrim a Benjaminem vymřela větev po meči, Henriho dcera Marguerite si vzala Henriho Chabota a jejich dětem byly potvrzena většina výsad patřící jejich dědovi, vznikla tak rodina Rohan-Chabot (Rohanové vesměs neuznaly její příslušnost mezi rohanské větve).
=== Rohan-Soubise ===
[[Soubor:Blason fam fr Rohan-Soubise.svg|thumb|Erb Rohan, seigneurs de Soubise]]
Větev, která se od větve Rohan-Guémenée oddělila v roce 1630, svoje jméno odlišila se podle vlastnictví [[Soubise]] v [[Charente-Maritime]] (zprvu panství, od roku 1667 spojeno s knížecím titulem).
Byl větev byl obnoven titul vévody de Frontenay, později roku 1714 přeměněn na vévoda Rohan-Rohan (pro odlišení od hlav rodu Rohan-Chabot, kterým byl potvrzen titul vévoda de Rohan, s vévodstvím Rohan-Rohan byl spojen s důstojenstvím paira Francie). Mezi nejvýznamnější členy patřil [[Charles de Rohan-Soubise]], známý jako maršál de Soubise, který byl maršálem Francie.
Větev vymřela roku 1807.
=== Rohan-Rochefort ===
<!-- [[Soubor:Blason fam fr Rohan-Rochefort.svg|thumb|Erb Rohan, seigneurs de Rochefort]] -->
Větev odlišující se od ostatních Rohanů podle [[Rochefort-en-Yvelines]] v [[Yvelines]], která se oddělila od větve Guémenée v roce 1693.
Jejich hlavními majetky byly Rochefort a Montauban. Z této linie pocházela mimo jiné [[Charlotte de Rohan-Rochefort|Charlotte]], partnerka [[Louis Antoine Henri de Bourbon Condé|vévody d'Enghiena]]. Roku [[1833]] adoptoval [[Jules Armand Louis de Rohan|Jules Armand Louis]] z větve Rohan-Guémenée (v té době již usazené v Čechách) své dva dospělé synovce [[Kamil Rohan|Camilla]] a Benjamina z větve Rohan-Rochefort. Bratři a jejich potomci získali dědictví po obou liniích (linie se nazývá též Rohan-Guémenée-Rochefort) a až do roku 1945 sídlili v Rakousku (zde Camille zřídil fideikomis a zajistil pro hlavu rodu dědičné členství v panské sněmovně Říšské rady).
=== Rohan-Choustník ===
Po jihočeském [[Choustník]]u se označuje větev, která se vydělila od Rohanů v Čechách a jejich postavení bylo upraveno pouze normami platnými pro hlavní (sychrovskou) větev.
Linii založil Louis, mladší syn Benjamina (adaptovaného Rohan-Rochefort-Guémenée). Teprve syn Louise Raoul Benjamin vlastnil Choustník. Na rozdíl od sychrovské větve nebyl této větvi majetek zabaven Benešovými dekrety (ale komunisty po roce 1948), takže jim byl majetek v Česku včetně Choustníku restituován po roce 1990.
== Erb ==
[[Soubor:Rohanský palác, Karmelitská 07.JPG|náhled|Rohanský erb na [[Rohanský palác|Rohanském paláci]] v Karmelitské ulici v Praze. Velmi se blíží podobě erbu, který byla Rohanům v roce 1808 pro Rakousko uznán (odchyluje se pouze užitím jednoho hesla na místo dvou uznaných)]]
Rohanský [[erb]] byl červený štít se zlatými prázdnými routami (ve starší podobě sedm prázdných rout v postavení 3, 3, 1, novější podoba má devět rout v postavení 3, 3, 3). Tento štít používala hlavní linie, po ní dědická linie Rohanů-Gié, od linie Rohan-Guémenée užívají Rohanové (tedy všechny odnes žijící linie) polcený štít, kde byla pravá polovina červená s devíti routami a levá polovina potažená hermelínovou kůží (jak odkaz na blízký vztah k bretaňským vévodům). V Rakousku byl Rohanům právě tento štít potvrzen (spolu s dvěma lvi jako štítonoši, knížecí korunou a pláštěm). Původně ve Francii se odlišovali jednotlivé linie štítem, na kterém byl polcený roahanský štít položen jako srdeční štítek.
Nejstarší rodové heslo doložené ve výzdobě [[Josselin]]u je „A plus“. Později, zřejmě jako důsledek nesplněných nároků na bretaňský knížecí stolec, používali heslo „Roi ne puis, duc ne daigne, Rohan suis“ (Králem nemůžu, vévodou nechci být, jsem Rohan). Důležitou roli hrají hesla zdůrazňující čest a hrdost na svůj původ, používali „Potius mori quam foedari“ (to je vlastně obdoba hesla Bretaně „Plutôt la mort que la souillure“, tedy Raději zemřít nežli být nečestný) a druhé heslo obdobného významu „Macla sine macula“. Hesla „Potius mori quam foedari“ a „Macla sine macula“ byla potvrzena i v rohanském erbu v Rakousku.
== Odkazy ==
=== Literatura ===
* {{Citace monografie| příjmení = Halada| příjmení2 = | jméno = Jan| jméno2 = | titul = Lexikon české šlechty| vydavatel = AKROPOLIS| místo = Praha| rok = 1992| kapitola = Rohanové| strany = 127-128127–128| isbn = 80-901020-3-4}}
* {{Citace sborníku
| příjmení =
| titul = Rohanové
| sborník = [[Riegrův slovník naučný]]
| vydavatel = I. L. Kober
| místo = Praha
| rok vydání = 1868
| svazek = 7
}}
* Slavíčková, Hana. Rodinný archiv Rohanů. ''[[Sborník archivních prací]]'' 35, 1985, s. 163-282 163–282.
* Županič, Jan -– Stellner, František -– Fiala, Michal. Encyklopedie knížecích rodů zemí Koruny české. Praha: A. Skřivan ml., 2001. 340 s. ISBN 80-86493-00-8. S. 214-218 214–218.
=== Související články ===
=== Externí odkazy ===
* {{Commonscat|House of Rohan}}
* [http://nebesky.tripod.com/rohan/index.html České stránky o Rohanech]
{{Pahýl}}
| 