Reliktní záření: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
Bez shrnutí editace |
Bez shrnutí editace |
||
Řádek 4:
Za jeho objev roku [[1964]] byli v roce [[1978]] oceněni [[Nobelova cena|Nobelovou cenou]] za [[fyzika|fyziku]] [[Arno Allan Penzias|Arno Penzias]] a [[Robert Wilson]]. Jeho objevení bylo zastánci teorie [[velký třesk|velkého třesku]] (jako [[James Peebles]]) interpretováno jako nejvýznamnější důkaz tohoto modelu. Je však známo, že Planckovo radiační spektrum je velmi obecným a universálním vyjádřením termodynamické rovnováhy mezi fotonovým plynem a látkou, a jednoznačná vazba mezi modelem velkého třesku a spektrem Planckova typu představuje dosud neprokázanou hypotézu.
Podle [[teorie]] standardního modelu vesmíru se 379 tisíc let po [[velký třesk|velkém třesku]] oddělilo záření od hmoty s počáteční teplotou okolo 3000 kelvinů a dnes
Změřená teplota se dnes pohybuje okolo 2,73 [[Kelvin|K]] a největší intenzitu má při [[vlnová délka|vlnové délce]] 1,06 milimetru.
| |||