Rižský mír: Porovnání verzí

Přidáno 22 bajtů ,  před 6 lety
drobnosti, wikilink
m (→‎Předcházející události: Náhrada šablony {{Hlavní článek}} → {{Podrobně}})
(drobnosti, wikilink)
[[Soubor:Rzeczpospolita 1938.svg|thumb|right|350px|Hranice mezi Polskem a Ruskem po uzavření Rižského míru ]]
'''Rižský mír''' neboli Rižská smlouva (polsky: ''Traktat Ryski'') byla podepsána v lotyšské [[Riga|Rize]] 18. března [[1921]] mezi [[Druhá Polská republika|Polskem]] a [[Ruská sovětská federativní socialistická republika|sovětským Ruskem]] a ukončila tzv. [[Polsko-sovětská válka|polsko-sovětskou válku]].
 
==Předcházející události==
{{Podrobně|Polsko-sovětská válka}}
 
Konec [[První světová válka|první světové války]] zanechal střední a východní Evropu v mocenském vakuu. Bývalá impéria [[Rakousko-Uhersko]] a [[Ruské impérium|Rusko]] se rozpadla na mnoho nástupnických států, které z většiny neměly pevně dané hranice. Ve stejné situaci se nacházelo Polsko, které získalo nezávislost v listopadu [[1918]]. Probíhající [[Ruská občanská válka|občanská válka v Rusku]] byla pro Poláky příležitostí získat nazpět území, o které přišli během tzv. [[dělení Polska]] v letech 1772 až 1795. Jednalo se především o rozsáhlá území dnešní Ukrajiny a Běloruska. Na druhé straně [[Komunistická strana Sovětského svazu|bolševici]] viděli v nadcházejícím konfliktu s Polskem vytvoření pomyslného můstku, po kterém by se světová třídní revoluce šířila dále do Evropy.
 
Válka probíhala od února [[1919]] a po částečných oboustranných úspěších eskalovala [[Bitva u Varšavy (1920)|bitvou u Varšavy]] a [[Bitva na řece Němen|bitvou u Němenu]] v roce [[1920]]. Po dvou drtivých porážkách se bolševici odhodlali k jednání k míru. Poláci nabídku k míru přijali, protože jednak byli tlačeni [[Společnost národů|Společností národů]] k ukončení bojů, kontrolovali většinu požadovaných území a polská armáda byla po dlouhých bojích na pokraji vyčerpání.
==Následné události==
[[Soubor:Caricature for Riga Peace 1921.png|thumb|right|350px|Karikatura dělení Běloruska mezi Polsko a Rusko s nápisem: ''Pryč s hanebným rižským dělením! Ať žije svobodné, nedělitelné, rolnické Bělorusko!'']]
Státy [[Trojdohoda|Dohody]] se zprvu zdráhaly uznat smlouvu, která byla podepsána bez jejich účasti. Francie a Velká Británie bylibyly více nakloněninakloněny hranici mezi Polskem a Ruskem na tzv. [[Curzonova linie|Curzonově linii]], která vedla o 250 km více na západ než hranice z Rižského míru. Nakonec první uznala smlouvu [[Francie]], následovaná Velkou Británií, Itálií a Japonskem v roce [[1923]].
 
V Polsku se Rižská smlouva setkala s kritikou od samého začátku. Mnoho Poláků bylo názoru, že co získalo Polsko zbraněmi, zase ztratilo při podepsání smlouvy. [[Józef Piłsudski|Generál Piłsudski]], který byl v Rize pouze jako pozorovatel se vyjádřil o smlouvě jako o ''aktu zbabělosti'', který slouží pouze pro krátkodobý prospěch politiků z Národně-demokratické strany.
 
Běloruské a ukrajinské hnutí za nezávislost vidělo ve smlouvě velký nezdar. Území [[Běloruská lidová republika|Běloruské lidové republiky]] a [[Ukrajinská lidová republika|Ukrajinské lidové republiky]] bylo bez souhlasu představitelů zmíněných států rozděleno mezi Polsko a sovětské Rusko. Čtyři milióny Ukrajinců a přes milión Bělorusů se ocitlo v nově vzniklém polském státě na území, kde Poláci tvořili dohromady ccapřibližně 15% populace.
 
Nejhůře nesli podepsání smlouvy Ukrajinci, které vedl [[Symon Petljura]]. Během bojů s bolševiky byli s Poláky oficiálně spojenci. Podepsání smlouvy cítili jako velkou zradu od svého bývalého spojence. Mnoho z nich opustilo Ukrajinu a začalo organizovat odpor proti Polákům v zahraničí. Vzniklo tak výrazné národnostní pnutí mezi Poláky a Ukrajinci, které pod vedením ukrajinských nacionalistů vyústilo vve 30. a 40 letech k etnickýmv násilnostemnásilnosti a mnohdy i v etnické čistky v polské části Ukrajiny.
 
==Následky smlouvy==
Smlouva znamenala konec plánů generála Piłsudského na vytvoření tzv. [[Międzymorze|Mezimoří]], federaci středoslovanských a východoslovanských národů pod vedením Polska. Lenin nebyl se smlouvou taktéž spokojen, protože musel odložit jeho plány pro rozšíření třídní[[Proletářská revoluce|proletářské revoluce]] dále do Evropy.
 
Rižský mír stabilizoval vztahy mezi Polskem a sovětským Ruskem na dalších 20 let. Problém hranic mezi těmito státy se opět otevřel předvečer [[Druhá světová válka|Druhé světové války]]. Podle některých pozorovatelů bylo pro Polsko velice nešťastné připojit k nově vzniklému státu území, kde Poláci tvořili nepatrnou menšinu. Ukrajinci a Bělorusové po celou dobu usilovali o nezávislost svých národnostních států, a tak se východní hranice se smíšeným obyvatelstvem stala pro Polsko velice těžce bránitelnou.
 
===Situace menšin===
Etničtí [[Poláci]] na ruské straně hranice byli postiženi asi nejvíce ze všech menšin. Trpěli pronásledováním a konfiskací majetku. Nakonec byla většina Poláků vve třicátých letech deportována do [[Kazachstán]]u a na [[Sibiř]].
 
Ukrajinská a běloruská populace se dostala pod různý stupeň represí, zaležející na které straně hranice se ocitla. V sovětském Rusku se staly tyto menšiny cílem [[sovětizace]], jejich kultura byla potlačována, mnoho komunit bylo přesídleno. Celý proces přesidlování, kolektivizace a represí pak vyústil v katastrofální [[Hladomor na Ukrajině|hladomor na Ukrajině v letech 1932 -1933]].