Mary Randová: Porovnání verzí

Na [[Atletika na Letních olympijských hrách 1964|olympiádě v Tokiu v roce 1964]] získala dokonce tři medaile. Zvítězila ve finále dálkařek v novém světovém rekordu 6,76 m, skončila druhá v pětiboji a byla členkou bronzové britské štafety na 4 x 100 metrů. Do Tokia přijela s čerstvým britským rekordem 6,58 m jako jedna ze spolufavoritek skoku do dálky, ale před hrami jasně dominovala jiná dálkařka - sovětská světová rekordmanka Taťána Ščelkanovová, které patřily tři nejdelší skoky sezóny (6,70 m 4. července v Moskvě, 6,67 m 27. srpna v Kyjevě a 6,66 m 26. července v Los Angeles). Suverénkou dálkařské soutěže, pořádané hned první den atletické části tokijských her, se však stala Mary Randová: už v kvalifikacií zlepšílazlepšila olmypijský rekord na 6,52 m. Ve finále vedla od prvního pokusu (6,56 m) až do závěrečné série. V druhém pokusu dosáhla výkonu 6,56 m, ve třetí sérii 6,57 m. Ve čtvrtých pokusech vytvořila další olympijský rekord (6,63 m) a v páté sérii překonala i při protivětru skokem 6,76 m světový rekord. V posledním pokusu skočila 6,61 m. Neměla ani jeden přešlap a i nejslabší z jejích šesti pokusů by stačil na stříbrnou medaili. Mary Randová se v tuto chvíli stala nejenom světovou rekordmankou a olympijskou vítězkou, ale také historicky první britskou ženou, která dokázala na olympijských hrách získat zlatou medaili v atletice. V Tokiu vybojovala zlatou medaili ještě její krajanka Ann Packerová, která vyhrála běh na 800 metrů, ten se ovšem běžel až šest dnů po finále dálky, 20.10.1964. Pozoruhodný byl i fakt, že se Velká Británie stala v Tokiu první zemí, která dokázala na jedněch hrách získat zlatou medaili jak v ženské, tak i mužské dálce: 18.10.1964 vyhrál mužský skok do dálky britský atlet [[Lynn Davies]]. Nikdy předtím (a dlouho potom) se to žádné jiné zemi nepodařilo - teprve v roce 1988 na olympijských hrách s Soulu získali zlaté medaile ve skoku do dálky Američané [[Carl Lewis]] a [[Jackie Joynerová-Kerseeová|Jackie Joynerová-Kerseeov]].

Po zlaté medaili ve skoku do dálky čekala Mary Randovou další disciplína - pětiboj. Ženský pětiboj (respektive ženský atletický víceboj jako takový) měl na hrách v Tokiu svou olympijskou premiéru a přihlásilo se do něj 21 závodnic ze 16 zemí. Mary Randová stála před střetnutím s těžkou a jen obtížně porazitelnou soupeřkou, kterou byla světová rekordmanka v této disciplíně, sovětská atletka [[Irina Pressová]]. Z tokijského pětiboje se nakonec stal sovětsko-britský duel: bo boku Mary Randové bojovala druhá britská pětibojařka, [[Mary Petersová]] ze Severního Irska. Ta nakonec skončila čtvrtá, ale za osm let se ve své disciplíně dočkala olympijské zlaté medaile - zvítězila v pětiboji na olympijských hrách v Mnichově. Už před startem bylo jasné, že první dvě disciplíny pětiboje (běh na 80 metrů překážek a vrh koulí) budou ve znamení mohutného nástupu Iriny Pressové. Na překážkách získala Pressová na olympijských hrách v Římě zlatou medaili a v kouli figurovala výkonem 17,21 metru na šestém místě jak světových tabulek roku 1964, tak i dlouhodobých světových tabulek. Hned na překážkách zaběhly Pressová a její krajanka Galina Bystrovová nejrychlejší čas (10,7 sekundy) z celého startovního pole. Mary Randová dosáhla času 10,9 sekundy. Dokonalý pokus předvedla Irina Pressová ve vrhu koulí - výkonem 17,2116 metrů zůstala jen 5 centimetrů za svým osobním rekordem. Mary Randová poslala kouli do vzdálenosti 11,05 metru a náskok Pressové se stal obrovským. Pak ale přišly na řadu silné disciplíny Mary Randové. První den pětiboje končil skokem do výšky a v něm se Randová vypjala k vyrovnání osobního rekordu (1,72 m), zatímco Pressová skočila jen 1,63 metru. Silnými disciplínami Mary Randové byly i obě disciplíny druhého dne - skok do dálky a běh na 200 metrů. V dálce dosáhla Mary Randová výborného výkonu 6,55 metru (Pressová jen 6,24m) a dvoustovku vyhrála v čase 24,2 sekundy - Pressová doběhla do cíle v čase 24,7 sekundy. A přestože Mary Randová nakonec Irinu Pressovou v jednotlivých disciplínách porazila v poměru 3:2, vítězkou se (a navic v novém světovém rekordu 5246 bodů) stala Pressová. Mary Randová ovšem vybojovala stříbrnou medaili a jako druhá žena na světě se svým výkonem 5035 dostala nad hranici pěti tisíc bodů, kterýkterá byla do té doby vyhrazena právě jen Irině Pressové.

=== ''na otevřené dráze:'' ===

=== ''v hale:'' ===