[[Soubor:Druze Man.jpg|thumb|Drúzský muž v [[Peki'in]]u]]
'''Drúzové''' ([[arabština|arabsky]]: درزي, ''derzī'' nebo ''durzī'', pl. دروز, ''durūz''; [[hebrejština|hebrejsky]]: דרוזים, ''Druzim'') jsou nábožensko-etnická komunita žijící v [[Libanon]]u, [[Izrael]]i a [[Sýrie|Sýrii]], původně však pocházející z [[Starověký Egypt|Egypta]]. Drúzové se odštěpili počátkem [[11. století]] (r. [[1017]]) od [[šíité|šíitské větve]] [[Ismá'ílíja|ismailitů]]<ref name="č.rozhlas">
{{Citace elektronické monografie
| příjmení = Žonca
Řádek 7:
| titul = Drúzové – následovníci excentrického chalífy
| datum přístupu = 2008-05-04}}</ref>. Jedná se o značně uzavřenou komunitu, do jejíhož teologicko-filosofického systému není každý zasvěcen<ref name="č.rozhlas"/>. V současné době žije na světě přibližně milion drúzů. Jsou považováni za sektu šíitského [[islám]]u, avšak mnoho [[muslim]]ů je neuznává<ref name="č.rozhlas"/>. V minulosti byli drúzové velmi ovlivněni [[novoplatónismus|novoplatónskou]] a [[Gnóze|gnostickou]] [[filosofie|filosofií]]<ref name="č.rozhlas"/>. Věří rovněž v převtělování duší. Na svou víru nikoho neobracejí a je dokonce nemožné k nim [[Konverze (náboženství)|konvertovat]]<ref name="č.rozhlas"/>. Oproti [[Pět pilířů islámu|pěti sloupům]], které jsou základem [[islám]]u, uznávají tzv. sedm povinností. Mezi jejich specifikum patří loajalita k zemi, v níž žijí. Na vlastní žádost například slouží v [[Izraelské obranné síly|izraelské armádě]].<br />
O drúzech se zmiňuje již židovský cestovatel [[Benjamin z Tudely]], když kolem roku 1165 navštívil oblasti, kde drúzové žili; mylně je pokládá za pohany.
