Řecko-turecká válka (1897): Porovnání verzí

'''"Ostuda„Ostuda roku 1897"1897“''' neboli '''řecko-turecká válka,''' byla bitva o ostrov [[Kréta]], která začala roku [[1896]] povstáním na Krétě.

Kréťané se proti nadvládě [[Osmanská říše|Turků]] pravidelně bouřili a toto povstání začalo roku [[1896]]. Pevninské [[Řecko]] a král [[Jiří I. Řecký]] podporovali povstání, posílali na [[Kréta|Krétu]] zbraně a mnoho dobrovolníků tam odjíždělo, aby pomohli Kréťanům v boji proti turecké nadvládě. Tentýž rok se v Řecku konaly první novodobé [[LOH 1896]]. Řecko se cítilo mocné a nepřemožitelné a tak král [[Jiří I. Řecký]] poslal na [[Kréta|Krétu]] svého syna, prince Jiřího, aby se zmocnil Krétyostrova. Turci ovšem Krétu nechtěli dobrovolně vydat a tak probíhaly boje mezi posádkou prince Jiřího a Turky. Turecko se dovolávalo svých práv a žádalo [[Řekové|Řeky]], aby Krétu opustili. Řekové odmítli vzdát se Kréty a tak jim [[Turecko]] vyhlásilo válku.

[[Řecko]] mělo zastaralou armádu, staré vybavení, nedisciplinovanost a armádě chyběla praxe v boji - nebyli připraveni čelit vyspělé turecké armádě. V dubnu [[1897]] Turecko zaútočilo, Řekové neměli šanci ubránit se a proto Turecku nic nebránilo v postupu, řecká armáda musela ustupovat. Řecko zjistilo, že není nepřemožitelné a v květnu požádalo o příměří.

Za Řeky se přimluvilo [[Rusko]] a jenom díky němu nepřišlo Řecko o svá území, ale už se nevyhnulo placení [[Válečné reparace|reparací]] Turkům. Kréta se stala o něco málo více samostatnou. Tato válka měla neblahý dopad na řecké hospodářství - [[Spojené království|Velká Británie]] jako velmoc převzala řecké ministerstvo financí a dohlížela na splácení reparací Turecku. Ani pro společnost tato situace nevypadala dobře, mnoho Řeků opustilo své domovy a odešli do zahraničí. Obyvatelstvo bylo natolik nespokojené, že se pokusilo o [[atentát]] na krále.