Proteazom: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
→‎Funkce: doplnění reference dle předchozí verze článku
JAnDbot (diskuse | příspěvky)
m Odstraňuji šablonu {{link FA}} (vkládanou Wikidaty - skript od Amira); kosmetické úpravy
Řádek 1:
[[Soubor:Proteasome.jpg|thumb|Pohled na válcovitou strukturu proteazomu; zeleně je vyznačen protein podstupující rozkladný proces]]
'''Proteazom''' je proteinový komplex uvnitř všech [[Eukaryota|eukaryot]], [[Archea|archeí]], a také některých [[Bakterie|bakterií]]. V eukaryotních buňkách je umístěn v [[Jádro buňky|jádře]] a v [[Cytoplasma|cytoplasmě]]. Hlavní funkcí tohoto komplexu je degradace nepotřebných nebo poškozených [[Protein|proteinů]]. Tento děj probíhá pomocí [[Proteolýza|proteolytické]] reakce, která přerušuje [[Peptidová vazba|peptidové vazby]]. [[Enzym|Enzymy]]y, které zajišťují tuto reakci se nazývají [[Proteáza|proteasy]]. Proteazomy jsou hlavním mechanismem, pomocí kterého buňky regulují koncentraci konkrétních proteinů a degradují proteiny, které jsou špatně složeny. Proces degradace vytváří [[Peptid|peptidy]] o sekvenci sedmi až osmi [[Aminokyselina|aminokyselin]], které mohou být dále degradovány na ještě kratší řetězce a využity k vytvoření nových proteinů. Proteiny, které jsou určeny k degradaci jsou označeny (otagovány) enzymem, který se nazývá [[ubiquitin]]. Tagovací reakce je katalyzována enzymy, které se nazývají ubiquitin [[Ligása|ligásy]]. Jakmile je jednou protein označen jednou molekulou ubiquitinu, je to signál pro další ligásy k připojení dalších molekul. Výsledkem je, že ''polyubiquitinový řetězec'' je navázán na proteazom a označený protein je následně degradován.
 
Struktura proteazomu je válcovitý komplex obsahující jádro čtyř naskládaných kruhů, které tvoří centrální pór. Každý z kruhů je tvořen ze sedmi zvláštních proteinů. Dva vnitřní kruhy jsou složeny ze sedmi ''β podjednotek'', které obsahují tři až sedm proteázových [[Aktivní místo|aktivních míst]]. Tři místa se nachází na vnitřním povrchu kruhu, to znamená, že označený protein musí být nejprve uvnitř centrálního póru, předtím než bude degradován. Dva vnější prstence, kdy každý z nich zahrnuje sedm ''α podjednotek'', které zajišťují "vrata", kterými se proteiny dostávají do proteazomu. Tyto podjednotky jsou kontrolovány navázanými "čepicovými" strukturami nebo regulačními částicemi, které rozpoznávají tagované proteiny a zahajují proces degradace.
Řádek 10:
 
== Funkce ==
Proteazom je především místo, kde v buňce dochází k rozkladu ([[hydrolýza|hydrolytickému]] štěpení na malé [[peptid]]y či [[Aminokyselina|aminokyseliny]]) některých vnitrobuněčných [[Bílkovina|proteinproteinů]]ů (tedy těch, jež nejsou rozloženy v [[lysozom]]u). 26S proteazom speciálně umožňuje rozklad těch bílkovin, na něž byl navázán tzv. [[ubikvitin]].<ref name=ency>{{citace monografie | autor= Proteasome, Overview| autor= Martin Rechsteiner|editoři = Lennarz,W.J., Lane, M.D. | titul = ENCYCLOPEDIA OF BIOLOGICAL CHEMISTRY, FOUR-VOLUME SET, 1-4}}</ref> Tento malý protein signalizuje proteazomu, že má být daná bílkovina rozštěpena. Tyto bílkoviny odsouzené ubikvitinem k rozložení poté vstupují postranním otvorem do dutiny uvnitř válcovitého proteazomu.
 
Tento systém umožňuje měnit hladinu jednotlivých [[enzym]]ů, reguluje průběh [[buněčný cyklus|buněčného cyklu]] či umožňuje [[prezentace antigenů|prezentaci antigenů]] v [[hlavní histokompatibilní komplex|MHC]] komplexech.<ref name="ency" /> Některé role proteazomu zřejmě nesouvisí s jeho schopností štěpit proteiny: reguluje [[transkripce (DNA)|transkripci]] jednotlivých [[gen]]ů, angažuje se v [[oprava DNA|opravě DNA]] a v přestavbě [[chromatin]]u.<ref name="redei">{{citace monografie| titul = Encyclopedia of Genetics, Genomics, Proteomics, and Informatics| vydání=3rd Edition| příjmení= Rédei| jméno = George P.| vydavatel=Springer| rok=2008| isbn=978-1-4020-6753-2}}</ref>
Řádek 19:
[[Kategorie:Cytologie]]
[[Kategorie:Proteolýza]]
 
{{Link FA|en}}
{{Link FA|zh}}