Jan Křtitel: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
JAnDbot (diskuse | příspěvky)
m Odstraňuji šablonu {{link FA}} (vkládanou Wikidaty - skript od Amira); kosmetické úpravy
Řádek 34:
Stal se patronem křižáckého řádu johanitů - později nazvaných maltézští rytíři, a proto i patronem [[Malta|Malty]] a tamní katedrály v městě [[La Valetta]], dále [[Burgundsko|Burgundska]], [[Provence]] a slezského města [[Vratislav (město)|Wroclaw]]. Ochraňuje celou řadu profesí: tkalce, [[Krejčovství|krejčí]], [[kožešník]]y, [[koželuh]]y, [[sedlář]]e, [[Vinařství|vinaře]], hospodské, [[bednář]]e, [[Kominictví|kominík]], [[kovář]]e, [[Tesařství|tesaře]], [[architekt]]y, [[Zednictví|zedníky]], [[kamenictví|kameníky]], majitele biografů, [[hudebník]]y, [[tanec|tanečníky]], [[zpěvák]]y atd. [[Ikonografie#Atribut|Atributem]] Jana Křtitele v [[ikonografie|ikonografii]] je [[velbloud]]í rouno, tedy kožešina oděná na nahém těle na znamení toho, že Jan žil na poušti jako poustevník. Dále mívá poutnickou hůl a dlouhé neupravené vlasy a plnovous. Nejznámějším zvykem o svátku sv. Jana je pálení tzv. [[svatojánský oheň|svatojánských ohňů]].
 
Hlava Jana Křtitele, sťatá na příkaz krále [[Héródés Antipas|Heroda]] Antipy, byla uložena a uctívána v kapli byzantských císařů v [[Konstantinopol]]i, odkud ji údajně v roce 1203 uloupili účastníci 4. křížové výpravy. Dostala se pak darem francouzskému králi [[Ludvík IX. Francouzský|Ludvíkovi IX. Svatému]], který ji vystavil ve své soukromé kapli Sainte-Chapelle v [[Paříž]]i. Z této relikvie byly oddělovány částečky jako dary evropským panovníkům. Podle jiné legendární tradice se dostala do [[Sýrie]] a byla později přenesena do Umajjádovské mešity v syrském [[Damašek|Damašku]].
 
== Česká úcta ==
Jan Křtitel byl uctíván od konce 10.století, stal se patronem mnoha kostelů, řádových chrámů benediktinů v Ostrově u Davle a u sv. Jana pod Skalou, benediktinek v Teplicích (a města Teplice), také [[Klášter Osek|kláštera cisterciáků v Oseku u Duchcova]], kde byl chován relikviář s paží sv. Jana (dnes považován za nezvěstný). Další paže byla uctívána ve [[Svatovítský poklad|Svatovítském pokladu]] v Praze. Dřevěné relikviáře ve tvaru uťaté hlavy na talíři byly uctívány na různých místech, jeden příklad se dochoval ve sbírce [[Národní muzeum|Národního muzea]] v Praze. Stříbrné poprsí sv. Jana Křtitele z pražské zlatnické dílny doby gotické je vystaveno v klášteře cisterciaček v lužickém [[St.Marienstern|St. MariensternMariensternu]]u. Některé ostatky svatého Jana Křtitele jsou uloženy v [[relikviář svatého Maura|relikviáři svatého Maura]] na zámku v [[Bečov nad Teplou (zámek)|Bečově nad Teplou]].
 
== Odkazy ==
Řádek 60:
[[Kategorie:Poustevníci]]
[[Kategorie:Popravení stětím]]
 
{{Link FA|ru}}